Pro někoho je to zřícenina – sice se slavnou minulostí, zato bez naděje na budoucnost. Pro jiné představuje chátrající továrna na lustry Elias Palme v Kamenickém Šenově příležitost.
O záchranu takzvané Eliášky, která se letos taktak dožívá 120 let, usiluje Nadační fond Eliáška, který areál nedávno koupil. Na vzkříšení objektu, jenž sloužil jedné z nejvýznamnějších firem v Rakousku-Uhersku, se bude podílet i Liberecký kraj.
Po kompletní rekonstrukci by měl areál fungovat jako kulturně-společenské centrum. A to jak pro místní, tak pro návštěvníky ze světa. Kromě šenovského patriota a obchodníka se sklem Petera Ratha, jenž usiluje o záchranu Eliášky od roku 2000, se na budoucí vizi továrny podepsala také severočeská architektka Tereza Šváchová. Ta je podle náměstkyně hejtmana pro kulturu Květy Vinklátové zásadní osobností při plánovaní celé obnovy.
„Nákup Eliášky ze strany nadačního fondu vnímám jako velmi odvážný a vizionářský krok. Je řada lidí, kteří si myslí, že ve stavu, ve kterém se Eliáška nachází, je záchrana čisté bláznovství. Podle mě ale není žádný hnací motor větší, než je odhodlání dosáhnout svého,“ zamýšlí se Vinklátová. V obnově továrny do zajímavé současné podoby, která bude odkazovat i na její historii, vidí velký potenciál. Byť to bude trvat roky a pravděpodobně bude třeba postupovat po etapách.
Chátrala a hrozilo jí zřícení. Budova Eliášky má nyní naději na záchranu |
Nultá etapa záchrany areálu pro období 2025/2026 bude stát přes 1,4 milionu korun včetně daně. Milionová dotace, jejíž poskytnutí schválili krajští radní, pokryje téměř 71 procent z celkových výdajů. V dalších fázích musí nadační fond zajistit celý areál, odstraní náletovou zeleň a postupně vypracuje projekt revitalizace.
„Nedílnou součástí příprav je hledání dalších partnerů, odborníků a podporovatelů, kteří se na obnově tohoto jedinečného místa budou chtít podílet,“ připomněl mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Historický areál z roku 1905 včetně výrobní budovy se secesním průčelím je v havarijním stavebně-technickém stavu. Část budov má silně poškozené střechy a obvodový plášť, další se již zřítily. Továrně, která je na seznamu ohrožených památek, nepřidal ani požár v létě 2023.
 |
Letní kino nebo sázení palmy
„Adaptace Eliášky přinese nový rozvojový impulz nejen cestovnímu ruchu celého regionu. Eliáška má potenciál stát se neopomenutelným cílem návštěvníků z celého světa. Nebál bych se označení Eliáška, The Top of Crystal Valley,“ vyjádřil v minulosti David Pastva, ředitel Centrály cestovního ruchu Libereckého kraje.
Cílem nadačního fondu je podle Šváchové postupná proměna objektu v živé kulturní a vzdělávací centrum se zaměřením na sklo, lustry a architekturu. To, že se již dnes daří prostor oživovat, dokazují akce jako letní filmové promítání nebo říjnový Den architektury, kdy na nádvoří zavítaly desítky návštěvníků a před průčelím továrny zasadily palmu.
Budova továrny v Lustrárenské ulici vznikla podle plánů kamenickošenovského stavitele Adolfa Richtera kvůli nedostatečné kapacitě původní továrny, kde se lustry vyráběly od roku 1849. Později se objekt rozšířil o další budovy. Nadační fond vytváří obsáhlý archiv s příběhy ze života Eliášky. Fotky a další materiály mohou lidé posílat na nadacnifondeliaska@gmail.com.
Včera jsme v Eliášce uklízeli!
Na Den architektury se na seznam dobrovolníků ochotných jakkoli pomoci zapsala řada z vás – a v neděli se nás na první brigádě sešlo hned pětadvacet. Za čtyři hodiny jsme zvládli sesbírat hromadu odpadků a nepořádku, co se tam za ta léta nastřádala. To je pomoc, která má svou číselnou hodnotu, ale její přesah je nedozírný. To nadšení chvilkami přerůstalo v euforii. Nikdy jsme si nedokázali představit, jak dokáže Eliáška lidi semknout a přimět ...ke spolupráci. Včera jsme to zažili. Velmi si toho vážíme a děkujeme!
