O tom, jak je snadné podlehnout v online prostoru dezinformacím, skočit na lep podvodníkům nebo změnit realitu zachycenou na fotografii, se přijeli do České Lípy na vlastní oči přesvědčit zástupci mateřských, základních i středních škol.
Mezi desítkami e-mailů, které řediteli školy denně přicházejí do schránky, přistane i faktura k proplacení. E-mail působí důvěryhodně, odesílatele zná, obsah zprávy dává smysl. Fakturu nechá proplatit. Že naletěl podvodníkům, zjistí až pozdě.
„Jezdím učit po celé republice. A vždycky některý učitel řekne, že pozná, když dítě podvádí a vypracuje úkol s umělou inteligencí,“ řekl Václav Maněna, zatímco instruoval chat GPT, aby pro něj napsal úkol na zadané téma.
Nejprve mu chatbot předložil předpisový domácí úkol. Text byl sice bezchybný, ale na první pohled strojený. Bylo proto zřejmé, že ho nenapsal žák. Jakmile ale Maněna upravil zadání a vyzval AI, aby mu vypracovala úkol stylem žáka 9. třídy, sem tam udělala nějakou hrubku a vložila i přirovnání z filmu, uvěřitelný text od fiktivního deváťáka byl na světě. Během pár sekund.
Manipulace s realitou
„AI se umí velmi dobře naladit na styl a výrazové prostředky člověka. Pokud ale děti znáte a víte, že některé nedá dohromady souvislou větu, a pak vám přijde dokonalý text, tak se dá takový školácký podvůdek odhalit,“ zamyslel se Maněna, který ve své přednášce nešetřil praktickými příklady. Pár kliknutími změnil realitu zachycenou na fotografii, rozpohyboval na ní ženu, vygumoval nepotřebné objekty.
„Můžete z fotky odstranit třeba člověka. Máte skupinku tří lidí a jednoho odstraníte. Najednou ta fotka vyzní úplně jinak,“ upozornil. Podobné dovednosti si může každý uživatel internetu osvojit za deset sekund. S jednoduchými nástroji, které překrucují realitu, se podle jeho zkušeností sžívají už i děti ve druhé třídě.
Na jedno kliknutí vyhladil portrétované ženě vrásky, projasnil jí oči, otočil jí hlavu jiným směrem, fotku uměle rozšířil.
Podvod, kyberšikana, dezinformace
„Pokud učíte děvčata, tak jim tohle ukažte. Že vše, co vidí kolem sebe na Instagramu nebo na Facebooku, je prohnané těmito filtry. Je to triviální, zvládne to udělat každý,“ vyzval přítomné učitele, ICT metodiky i ředitele středních, základních i mateřských škol z Českolipska.
Současně je provedl světem dalších jednoduchých nástrojů, které přetvářejí realitu a jsou k dispozici každému. Zdarma. Nejen k vytvoření a následné šíření vtípků, ale také podvodů, kyberšikany či dezinformací.
„Dá se proti tomu bojovat rozvojem kritického myšlení. Ale abychom mohli kriticky myslet, musíme někdy přistoupit k nepopulárnímu biflování. Protože když chcete ověřit informaci a posoudit ji, tak musíte mít myšlenkovou a pojmovou základnu. Říká se tomu kritické myšlení, ale je to zdravý rozum a rozvaha,“ shrnuje Maněna, zatímco jeho kolega promítl na tabuli na první pohled technicky nezávadnou fotografii z Vatikánu, na níž si papež srdečně podává ruku s Vladimirem Putinem.
Další možností, jak se mohou školy bránit, je podle Maněny začlenění potřebných dovedností do všech předmětů – od občanské nauky po češtinu a matematiku. Žáci se mají učit analyzovat texty i klamavé informace. Třeba před Vánoci očekává množící se podvodné SMS, výzvy k uhrazení balíčků i další útoky číhající na každém roku. Některé podvody se neustále opakují, pořád si však všímá, že na ně skočí velké množství lidí.
„Hackerům nejde o fotky vašich koček“
„U mladší generace se lepší schopnost s informacemi pracovat, kriticky je hodnotit. Ale u lidí středního věku, jako jsem já, se často setkávám s tím, že to úplně ignorují,“ přiznal. Takoví lidé se často brání tím, že si na nich hackeři nemají co vzít.
„Hackerům nejde o fotky vašich koček, ale o váš počítač a účet. Když vám napadnou účet na Facebooku, mohou jeho prostřednictvím oslovit dvacet dalších lidí, které máte v přátelích,“ varoval specialista na online vzdělávání. „Odešlou jim zprávy vytvořené umělou inteligencí, které budou k nerozeznání od toho, co by psal dotyčný přítel. A tomu se těžko brání,“ konstatoval.
Účastníky konference proto zásoboval tipy, jak se nestát oběťmi, současně je nabádal k tomu, aby spoléhali na vlastní úsudek: „Nejlepší antivirus je vaše hlava.“
Nátlak a katastrofické scénáře
Další přednášející Pavel Matějíček třeba ještě před patnácti lety na školeních učil, že phishingový e-mail se dal rozpoznat podle gramatických chyb. To už podle něj však dnes neplatí. Naopak zpráva bez chyb by měla vybičovat příjemce k ostražitosti.
„Dnešní psaná komunikace mezi lidmi je plná chyb. A přijde vám to normální. I v médiích najdete hovorové a slangové výrazy,“ vysvětlil Matějíček. K tomu, aby útočníci získali uživatelská jména a hesla nebo údaje o platební kartě, leckdy používají nátlakové techniky. Uživatel musí zaplatit do 24 hodin, musí kliknout na odkaz hned. A nešetří přitom katastrofickými scénáři, co se stane, když se překvapený a vyděšený uživatel nezachová podle jejich instrukcí.
Matějíček se živí jako etický hacker. Vmžiku ukázal publiku slabá místa webových stránek školských zařízení, na internetu volně přístupná rodinná alba s fotkami polonahých dětí u bazénu, i to, jak je snadné najít nezabezpečené tabulky s osobními údaji. Současně načrtl řešení a postupy, jak se dá těmto zásadním chybám ze strany uživatelů předcházet.
Ročníky 75 na pozoru
„Jsem učitel informatiky a snažím se dětem předávat znalosti, které se tady dozvídám a prohlubuji,“ svěřil účastník Petr Vojtěch ze ZŠ U Lesa v Novém Boru. „První část přednášky pro mě nebyla ničím novým, ale informace o etickém hackingu mi přijdou velice zajímavé,“ dodal. Příjemně ho překvapilo zejména to, že čeští žáci jsou na tom v počítačové gramotnosti dobře. Podle mezinárodní studie se totiž Česko umístilo na druhém místě hned za Jižní Koreou.
„Všichni nadávají na generaci Z a alfa, ale oni jsou v té kyberbezpečnosti dobří. I v ověřování informací. Často věcem a priori nevěří, a to je dobře. Mají takovou zdravou předtuchu, že jde o fake. Ale u nás starších v tom nejvíce plavou lidi od 40 do 55 let. V různých finančních podvodech dopadají nejhůř plus mínus ročníky 75,“ uzavřel Matějíček.
Celodenní seminář o fake news, dezinformacích a virtuální komunikaci byl v rámci Evropského digitálního inovačního hubu pro účastníky zdarma. Projekt zčásti financovala Evropská unie a zčásti národní zdroje. Podobné osvětové akce pro veřejné organizace budou podle Michaely Jakubičkové z Agentury regionálního rozvoje probíhat až do roku 2026.
„Nabízíme také možnost vyzkoušení digitálních technologií do škol zdarma, zároveň poskytujeme pomoc s dotačním managementem,“ doplnila.
