Hladina podzemních vod podle pravidelných měření u podzemní stěny v hnědouhelném povrchovém dole Turów u česko-polské hrance stoupá. Měření si může česká strana ověřovat díky dohodě o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti, kterou česká a polská vláda podepsaly 3. února 2022. ČTK o tom dnes v tiskové zprávě informovala mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Právě ztráty podzemních vod se obyvatelé na české straně hranice obávají nejvíce. Expertní skupina Frank Bold, která na ministerstvo podala správní žalobu, dnes uvedla, že není jisté, jak dobře a zda vůbec funguje podzemní bariéra, která má zabránit odtékání vody z českého území.
Ministerstvo uvedlo, že po třech letech od podepsání dohody polská strana dostavěla a testuje plnou funkčnost stěny. Ta by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Vznikl také zemní val, který podle ministerstva přispívá k ochraně obyvatel nejbližších obcí před hlukem, znečištěním ovzduší a světlem a má zlepšit krajinný ráz. Připravují se náhradní zdroje pitné vody nebo opatření na zlepšení kvality ovzduší. "Daří se tak plnit hlavní cíl podepsané dohody, tedy dlouhodobě chránit zájmy obyvatel Libereckého kraje. Česká strana stále považuje uzavření dohody za nejlepší možné řešení sporu ohledně dolu Turów," stojí v prohlášení ministerstva.
"Hladina podzemních vod podle pravidelných měření u podzemní stěny stoupá, to je po třech letech od podpisu smlouvy ta hlavní zpráva," uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Uskutečnilo se už 12 kontrolních misí České geologické služby. "Máme všechna data a díky tomu víme, že podzemní bariéra funguje a postupně se hladina podzemních vod zvyšuje," doplnil ministr.
Polská strana podle něj poskytla aktualizovaný hydrogeologický model celého území. "Hydrogeologové z pracovní skupiny, kterou jsem ustanovil, mají teď tři měsíce na to, aby model prozkoumali. Pak zveřejní svůj výstup, který zašleme polské straně," řekl Hladík. Doplnil, že na základě nového modelu a pokračujícího monitoringu lze posoudit, jestli je současný rozsah podzemní stěny dostačující.
Informace, které od Polska ministerstvo dostává, pokládá polská strana za obchodní tajemství, a ministerstvo tak podle Hladíka nemá možnost dát české veřejnosti všechny informace. "Opakovaně na polskou stranu vyvíjíme tlak, aby tyto informace neoznačovali za obchodní tajemství. Žaloba, která byla proti ministerstvu podána, tak definitivně rozřeší, jestli má větší váhu české právo nebo mezinárodní smlouva," uzavřel ministr.
Expertní skupina Frank Bold má za to, že dohoda mezi ČR a Polskem situaci v řadě ohledů zkomplikovala. "Především se nenaplnila očekávání, že díky dohodě budou mít místní obyvatelé k dispozici relevantní data o podzemní vodě v okolí dolu. Dostupná jsou pouze měření z vrtů nejblíž bariéře," uvedla dnes skupina v tiskové zprávě a odkázala se na informace podléhající obchodnímu tajemství. "Už roky se snažíme, aby lidé v Česku měli kompletní a spolehlivá data o stavu podzemní vody. Bez nich není možné říct, jak důl ovlivňuje životní prostředí na české straně hranice. Dohoda zavazuje Polsko ke zveřejnění informací z konkrétních vrtů v těsné blízkosti bariéry. O tom, zda voda neodtéká kolem bariéry nebo pod ní, ale už informace chybí. Proto jsme kvůli zveřejnění dat loni podali žalobu na ministerstvo životního prostředí. Soud ale zatím nerozhodl," shrnula právnička expertní skupiny Laura Otýpková.
Skupina má za to, že se život lidí v českých obcích na dohled od dolu o rozloze 28 kilometrů čtverečních po uzavření dohody zlepšil jen částečně. Přestože formálně polská strana řadu bodů z dohody plní, například dokončila stavbu protihlukového valu, místní si stěžují dál. "Val je příliš malý a je osázený jen pár desítek centimetrů vysokými sazenicemi. Ty ale jako protihluková bariéra zafungují až za 20 nebo 30 let," uvedl Milan Starec, člen Sousedského spolku Uhelná. Podotkl, že na polské straně zároveň pokáceli už vzrostlé stromy. "Probíhající skrývku vidíme a slyšíme z první ruky. Sotva znatelný val situaci nijak nemění, hluk je nejhorší za poslední roky a reflektory z rypadel svítí lidem v první řadě domů přímo do oken," dodal Starec.
