„Oslovil jsem akademického sochaře docenta Milana Váchu a dohodli jsme se na vytvoření repliky Černé madony montserratské. Návštěvníkům bude připomínat, proč se Bezděz kdysi stal významným poutním místem,“ popsal tamní kastelán Kamil Seidl.
Na hrad madonu před 360 lety přivezl benediktinský mnich Peňalosa de Modragon, který byl součástí doprovodu španělské infantky Marie, první manželky rakouského císaře Ferdinanda III. Mnich přivezl celkem tři kopie Panny Marie Montserratské.
Návštěvnice Bezdězu se zřítila ze čtyřicetimetrového srázu pod hradem |
„Jednu sošku ponechal ve Vídni, druhá se dostala do pražského kláštera Emauzy, třetí pak doputovala na Bezděz. Ten v té době již několik let fungoval jako benediktinský klášter, ale díky sošce se z Bezdězu stalo významné poutní místo, kam přicházely zástupy lidí,“ vylíčila Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ), který hrad spravuje.
Soška pak na hradě zůstala do roku 1786, kdy byla během josefínských reforem přenesena do kostela svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie v nedalekých Doksech. Tam je k vidění dodnes, a to uprostřed barokního oltáře. Pro novou sošku posloužila jako předloha.
Tvorba nové madony trvala zhruba půl roku. Na hradě je umístěná na železném, ručně kovaném barokním podstavci v kapli za původním oltářem.
„Velmi oceňuji a podporuji iniciativy, které do původních prostor navracejí historické artefakty – byť formou replik – a umožňují tak důstojnou prezentaci naší historie,“ uzavřel ředitel NPÚ na Sychrově Miloš Kadlec.
