Většina evropských jeřábů popelavých se na podzim vydává na cestu k zimovištím v jihozápadní Evropě. Výjimkou nejsou ani ptáci z Liberecka. Jeřába z Frýdlantska ale ostatní čeští „kolegové“ nenapodobují a zůstávají ve většině případech přes zimu v Německu, nebo se dokonce v posledních letech vrací zpátky do Čech.
Výzkumem českých jeřábů i monitoringem jejich migračních tras se zabývá projekt Jeřábí život a ve spolupráci se Zoo Liberec a Zoo Ostrava vybrané jeřáby vybavuje speciálními vysílačkami.
„Díky vysílačkám známe přesné aktuální lokality výskytu konkrétních ptáků i jejich migrační trasy, které se v posledních letech u českých jeřábů hodně mění. O to zajímavější, a pro jejich ochranu důležitější, je to sledovat,“ říká zakladatelka projektu Jeřábí život a terénní zooložka Zoo Liberec Markéta Ticháčková.
V letošním roce nejdelší cestu do tradičního zimoviště urazil podle záznamů z vysílaček zmiňovaný tříletý jeřáb původem z Frýdlantského výběžku.
„Vydal se na cestu 16. října a během dvanácti hodin překonal vzdálenost 630 kilometrů. Noc strávil již ve Francii a druhý den se přesunul na jezero Lac du Der-Chantecoq, kde se již usadil. Na tomto místě pobývá již potřetí. Poprvé sem zavítal s rodiči v roce 2021, druhou zimu vynechal a strávil ji z velké části v Česku. Další dvě zimy pak opět odletěl do Francie,“ přibližuje ornitoložka.
Na hnízdiště a zase zpět
Kvůli globálnímu oteplování a změně klimatu stále narůstá počet ptáků, kteří zimují u nás. Díky mírnějším zimám a menší sněhové pokrývce jsou jeřábi stále schopni najít dostatek potravy a nenutí je nic k tomu, aby trávili zimu jinde.
„Čím dál častěji se stává, že si jeřábi z nedalekého zimoviště zaletí na chvíli na hnízdiště a pak se zase vrátí. Přesně tak to udělal například i letošní mladý jeřáb od Dolní Řasnice, který byl na shromaždišti u Niesky asi 35 kilometrů od hranic, zaletěl si na několik dní na Frýdlantsko a nyní je opět na německo-polské hranici kousek nad Žitavou,“ přidává další příklad Ticháčková.
„Dvouletý jeřáb od Novozámeckého rybníka na Českolipsku zase překvapil tím, že se nejen vrátil do oblasti hnízdiště, ale dále se vydal naprosto neobvyklým směrem, a to na jihovýchod, a doletěl až do Maďarska. Je to vůbec první jeřáb z Čech, který byl v Maďarsku zaznamenán, a bude velice zajímavé sledovat jeho další cestu,“ předesílá.
Samotná informace o přesné poloze těchto impozantních ptáků ale ornitologům většinou nestačí. Za jeřáby se také často vydávají přímo do terénu, aby je zkontrolovali a dozvěděli se o nich více.
Liberecká zoo končí po 70 letech s chovem slonů, přišla už i o bílého tygra |
„Zjišťujeme například, zda je jeřáb již v páru, v jak velikém hejnu se pohybuje, jaké je složení hejna nebo jestli se v něm vyskytují další značení jeřábi,“ dodává ornitoložka.
Když chtějí vědci pozorovat a zkoumat velká hejna, musí vycestovat dokonce až za hranice republiky. „Jeřábi totiž naše území v podstatě oblétávají. Cesta přímo na jih pro ně nepřipadá v úvahu, protože by narazili na mohutné pohoří Alp,“ objasňuje Ticháčková.
