„Není to žádná terapie, jde o primární prevenci. Představení je čistě o seznámení se s emocí a jejím pojmenování hravou formou. A funguje to, děti to baví,“ přiblížila herečka, režisérka a sociální pedagožka Magdalena Bartoňová z Divadla Puk.
Představení vychází z příběhů o víle Mušlence od klinické psycholožky Romany Suché, která ve své knize pracuje s metaforou vnitřního šuplíku, do kterého si děti ukládají své emoce.
„Když si zvykneme zavírat své nepříjemné pocity do pomyslného šuplíku, často tam mizí i radost, bezprostřednost, důvěra nebo schopnost být opravdu sám sebou. Emoce totiž neexistují izolovaně. Radost a smutek, odvaha a strach nebo klid a vztek tvoří přirozené dvojice,“ vysvětlili divadelníci.
Lesní klub bojuje o přežití, děti mu odlákala levnější městská školka |
Předškoláci se během divadla učí, že i nepříjemné pocity mají své místo. „Děti dnes často slyší, že některé emoce nejsou ‚hezké‘. A že je lepší je skrýt. Tento obranný mechanismus může na první pohled působit jako ochrana, ale v dlouhodobém horizontu se stává pastí,“ konstatovala psycholožka Suchá s tím, že cílem primární prevence není potlačit negativní emoce, ale vytvořit bezpečný prostor, kde mohou být přijaty a pochopeny.
„Chceme dětem ukázat, že každá emoce má své místo a že se s ní dá bezpečně pracovat,“ dodala Suchá. Divadelní představení je navíc specifické svou interaktivní formou. Děti se totiž přímo zapojují do příběhu a prožívají emoce jednotlivých postav.
Děti se učí o emocích a jak je zvládnout
Divadelníci dětem prezentují třeba strach. „Postavička zažívá situaci, kdy se bojí a schová se pod peřinu. My potom vyzveme děti, že si to mohou taky zkusit. Každé dítě za námi přijde, vleze si pod peřinu a řekne, čeho se bojí. Někdo se bojí tmy, někdo třeba pavouka. Děti se při tom naučí, že mít strach není něco špatného,“ objasnila Bartoňová a doplnila, že nechce, aby děti jen seděly a dívaly se.
„Potřebujeme, aby si situace samy zažily, jen tak si ty dovednosti opravdu odnesou. Neučíme je, že mají být pořád v pohodě, ale dáváme jim nástroje, jak porozumět tomu, co se v nich děje, a jak to zvládat. “ Součástí jsou třeba i jednoduchá dechová cvičení, která pomáhají zvládat náročnější situace v běžném životě.
Premiéru divadelníci připravili v mateřské škole ve Vysokém nad Jizerou letos v březnu. Zájem o léčivé pohádky od té doby stoupá.
Holínky, čepice a pracovní rukavice. Děti z lesní MŠ chodí ven za každého počasí |
„Teď budeme hrát Mušlenku třeba v Českém Dubu, pomalu se to rozjíždí. Školky si představení objednávají už na příští školní rok,“ vylíčila Bartoňová. Představení trvá zhruba 45 minut a je připravené vždy pro jednu třídu, aby si zachovalo individuální přístup.
„Máme silnou hudební a výtvarnou stránku. A schopnost dětské imaginace okamžitě brát loutku jako živou osobu je základní dětská přirozenost. Funguje to perfektně. Oni se s postavičkou ztotožní, chápou ji. A ať už mají problémy, nebo nemají, tak v tu chvíli je to pohltí,“ pověděla Bartoňová.
