Na vrchol barokního kostela v příhraničním Hrádku nad Nisou na Liberecku se dnes po roční opravě a farářově požehnání vrátila makovice s křížem. Obnovy se vrcholová část věže katolického kostela sv. Bartoloměje dočkala zhruba po 60 letech. Před tím naposledy se báně na věži opravovala v roce 1965, řekl dnes ČTK bývalý dlouholetý ředitel hrádeckého multifunkčního centra Brána Trojzemí a nyní místní učitel Vít Štrupl.
Makovice s křížem už byla ve špatném stavu. Nakláněla se a hrozilo, že by se mohla zřítit. "Měla i několik průstřelů, takže byla narušená a teklo do ní," řekl ČTK hrádecký řemeslník Matouš Kirschner, který měl návrat makovice na vrchol kostela na starost. Z čeho průstřely byly, netuší. Míní ale, že jsou už z doby komunistického režimu. Opravit podle něj museli i dřevěný trn zvaný hrotnice, na který se makovice nasazuje. "Posledních 30 centimetrů bylo ztrouchnivělých, takže asi metr je nový," dodal Kirschner.
Makovice i s křížem váží zhruba 30 kilogramů. Ještě než oba spojené díly řemeslníci s pomocí jeřábu vrátili na věž, požehnal jim místní farář Jan Nepomuk Svoboda. Jejich vynesení nahoru vnímal symbolicky jako cestu člověka životem. "Každá věž, to je vertikála, která ukazuje, že lidský život má směřovat vzhůru," řekl.
Restaurování vrcholové části kostela si vyžádalo zhruba 850.000 korun, dotacemi přispělo město i kraj. "Je to jedna z největších památek města. To, že se kříž vrací a že je zrekonstruovaný, je pro nás hodně důležité a je to pro nás významná chvíle," řekl ČTK starosta města Pavel Farský (Hrádek potřebuje změny!).
Do makovice byla také před návratem na věž uložena schránka s pamětními listinami. "Jsou tam dvě. Jednu sepsal archivář litoměřické diecéze a tam je pojednání o historii kostela od prvních zmínek až po současnost. Je tam třeba seznam jmen všech asi 40 farářů, které známe. A potom je tam druhá listina, kde je řekněme soupis oprav kostela od počátku 20. století," uvedl Štrupl.
První zmínka o kostele, který stojí nedaleko hlavního hrádeckého náměstí, je z roku 1288. Původní stavbu ale husité zhruba o 150 let později zničili a nový kostel na tomto místě vyrostl v roce 1466. Původně byl v pozdně gotickém stylu, současnou barokní podobu má z 18. století. Za komunistického režimu kostelu hrozilo zřícení. Zachránit se ho podle Štrupla podařilo díky dlouholetému úsilí otce Tomáše, který v Hrádku působil od 70. let minulého století zhruba 40 let. Obnova kostela trvala zhruba 20 let a mobiliáře dalších asi 15 let. "To, jak dneska ten kostel krásně září barokními barvami, jak je tam to zlacení a ty alabastrově bílé sochy, tak to je také zásluha otce Tomáše," řekl Štrupl. "Takto bohatě zdobených barokních památek tady v regionu moc není. Samozřejmě je tady bazilika v Hejnicích, ale to je trošku jiné baroko než tady," dodal.
