Rekonstrukcí střechy, krovů a oken pokračuje letos obnova renesančního paláce, který je v rozlehlém a architektonicky pestrém areálu zámku a hradu v příhraničním Frýdlantu na Liberecku. Výměna střešní krytiny navazuje na opravu fasády s renesančními figurálními sgrafity. Začíná třetí stavební sezona, řekl dnes ČTK kastelán zámku a hradu Jiří Holub.
Právě oprava fasády pomohla k tomu, že se letos pokračuje střechou, což původně v plánu nebylo. "To staré sgrafito se restaurovalo do loňského roku a nakonec se využilo toho, že tu stojí lešení a povedlo se sehnat peníze ještě na novou střešní krytinu, která už byla opravdu v katastrofickém stavu," řekl Holub.
Oprava břidlicové střechy, krovů a oken si vyžádá zhruba 17 milionů korun, což je zhruba stejná částka, jaká byla potřeba na fasádu. Kastelán předpokládá, že veškeré práce na památkově chráněné budově označované i jako spodní, starý či bílý zámek skončí ještě letos. "Úbytek lešení u nás návštěvníci zaznamenají už přespříští měsíc. Na konci června by měla zmizet část po pravé straně věže, takže na nádvoří už nebude tolik lešení a začne se dělat na východní návětrné straně, kde je zapotřebí dokončit více věcí," dodal.
I když lešení fasádu stále zakrývá, mohou už nyní návštěvníci obdivovat restaurované sgrafity z 16. století. Zajímavé jsou podle kastelána tím, že jsou na nich figurální motivy, což nebývá obvyklé. "Například nade dveřmi, přímo nad vchodem, najdete erb rodiny Redernů, která se o ten dům starala. Jsou tu některé motivy z třicetileté války, jsou tam vyobrazení měst," řekl kastelán.
Po sundání lešení se promění k lepšímu zřejmě i nádvoří před palácem. "Prostor, kde býval vodopád, bychom rádi vyčistili a zalesnili tak, jak vypadal ještě v 19. století. Rádi bychom sem v příštím roce vrátili také sochu Albrechta z Valdštejna. No a celé to nádvoří by zase mělo být použitelnější. Ne jako staveniště, ale jako prostor pro setkávání, pro koncerty, pro různé akce," dodal Holub.
Středověký hrad a renesanční zámek postavený ve Frýdlantu na čedičové skále nad Smědou patří mezi nejnavštěvovanější památky v Libereckém kraji. Loni si ho prohlédlo přes 60.000 lidí. Zámek je nejdéle přístupnou památkou bývalého Rakouska-Uherska. Veřejnosti ho otevřeli už v roce 1801 poslední vlastníci, jimiž byli Clam-Gallasové. Bylo to pouhé tři roky po zpřístupnění areálu ve Versailles.
