Revoluční euforii v Liberci při sametové revoluci před 35 lety zachycují velkoformátové fotografie Milana Drahoňovského, které jsou nyní rozvěšené po chodbách ve dvou patrech komunitního centra Paláce Liebieg v Liberci. Jde o výběr zhruba z 1200 snímků, kterými Drahoňovský dokumentoval dění v Liberci v listopadu a prosinci 1989. Podle jednoho z organizátorů výstavy Pavla Michala je Drahoňovského kolekce fotograficky nejucelenějším svědectvím sametové revoluce v Liberci.
"Řekli jsme si, že chceme udělat výstavu, jak revoluci viděl fotograf. Známe různé protagonisty, kteří na nich vystupovali, ale na fotografy si nikdo moc nevzpomněl. Ale oni tam byli a mohli také dostat pendrekem," řekl Michal.
Hektické byly zejména první dny po 17. listopadu, problémy kvůli fotografování revolučního dění ale Drahoňovský přímo nepociťoval. "Hodně lidí mi ale tehdy říkalo, že doufají, že ty negativy nemám, že by mě to mohlo mrzet. Ale mám je dodnes a nemrzí," řekl dnes ČTK.
Tehdy nafotil denně minimálně dva kinofilmy, kdy na každém bylo 36 snímků. Kvůli účasti na demonstracích neunikl ani pozornosti státních bezpečnostních orgánů. "Tenkrát byla první videa, tak si nás natočili, když jsme vystupovali na podporu studentů a podobně. Šéfredaktor na nás v práci řval, pak ale onemocněl a byl klid," zavzpomínal Drahoňovský, který v té době přes rok pracoval jako fotograf v libereckých novinách Vpřed.
Jeho první fotka z revolučního dění je z pondělí 20. listopadu, kdy do ulic v Liberci vyšli první demonstranti. "Moje první fotka jsou studenti stavební průmyslovky. Jak jdou tenkrát po Leninově, dneska Masarykově ulici. Já jsem vyšel z baráku a tam šel ten průvod," uvedl Drahoňovský.
Tato fotografie patří mezi nejznámější z listopadových dnů v Liberci a na výstavě nemůže chybět. Stejně jako třeba fotografie z koncertu Karla Kryla, který se konal na začátku prosince 1989 na libereckém výstavišti. "To byl takový přelomový okamžik, kdy jsem si říkal, když už sem může přijet Kryl a pak se vrátit zpátky do Německa, tak to už se to musí povést," řekl. Na výstavě je i další ze stěžejních momentů revoluce v Liberci, což bylo sundávání rudé pěticípé hvězdy z radnice. "Sundávání hvězdy má v Liberci svoji tradici už od roku 1968. Zaplaťpánbůh už je tam zase rytíř a je to všechno, jak to má být," dodal Drahoňovský.
V Liberci je 17. listopadu věnovaná ještě jedna výstava fotografií. V Malé výstavní síni naproti radnici si lidé mohou prohlédnout snímky Jana Šibíka z revolučního dění v Praze.
