Pondělní bilance vydaných a vyhozených obědů byla 508 ku 23. „Barvožrout“ se na děti z obrazovky proto usmívá, chválí je a má zelenou barvu.
„Děti se snažíme motivovat k tomu, že by jídlo neměly vyhazovat. Podáváme jim zpětnou vazbu, které rozumí. Emotikon proto mění barvu, výraz i komentář podle toho, jak si děti vedou,“ vysvětluje princip jedné z mnoha cest edukace dětí ředitel společnosti Primirest Michal Debrecéni.
„Pokud vznikne nějaká nadprodukce, darujeme jídlo prostřednictvím společnosti Zachraň jídlo. Ty zbytky, které nelze dál darovat nebo jinak využít, končí nikoliv na skládce a ve spalovně, ale v elektrickém kompostéru. Kompost, který tu vyprodukujeme, se zase využije u městských služeb na revitalizaci zeleně,“ objasňuje Debrecéni fungování zero waste stravování.
Ačkoliv společnost nemá zpětnou reakci od všech strávníků, mluví za ně dosažená čísla. Podle nedávného šetření společnosti Zachraň jídlo se na základních školách zkonzumuje v průměru jen 69 porcí ze 100. Zbytek jsou nedojedená jídla a nevyužité pokrmy, které se uvařily zbytečně a zatěžují nákladné odpadové hospodářství. Takzvaný finský model stravování došel za tři roky fungování z hlediska plýtvání k číslu zhruba 2,7krát nižšímu.
 |
Partnerem tanvaldských škol je Primirest, dříve Scolarest, již třicet let. V posledních třech letech nový systém testoval na menších školách a letos v září spustil provoz také v největší z nich, na Základní škole Tanvald Sportovní, odkud se jídlo rozváží i jinam.
Samoobslužný systém stravování nedělá podle zdejších kuchařů problém ani těm nejmenším. Navzdory prvotním obavám se u pultů netvoří fronty a i prvňáčci jsou prý časem samostatní a umí odhadnout svůj hlad i chutě.
„Nikdo je nenutí jíst ty potraviny, které jsou pro ně neznámé nebo je nemají rádi. Tady by někdo řekl, že kdyby se dítě rozhodovalo pořád samo, jedlo by jen hamburger a hranolky, ale z dennodenní praxe vidíme, že díky pozitivnímu tlaku okolí děti ochutnají i nové a pro ně ne úplně běžné věci,“ podotýká Debrecéni.
Jídlo vychází na čtyřicet korun
„Ze začátku jsme si malé děti museli naučit, třeba takový týden dva jsme je hlídali, ale rychle to začaly zvládat samy. Je tu pro ně snížený pult, u kterého jsou jim nápomocné paní kuchařky, učitelky a vychovatelky. Jsou tu speciálně upravené i naběračky, aby se třeba neopařily,“ ukazuje vychytávky výbavy šéfkuchař bezodpadové školní jídelny Roman Preisler.
Jídelníčky sestavuje dětem i personálu speciální tým Primirestu s nutriční specialistkou, která zohledňuje veškeré vyhlášky i možné diety. Cena obědů přitom zůstává stejná jako na jiných školách a děti do čtrnácti let zaplatí za jídlo včetně polévky a pití do 40 korun.
„Od rodičů máme nahlášené, že třeba ten nemůže mléko, ten pečivo a kolegyně to hlídají,“ zdůrazňuje šéfkuchař a dodává, že byť jsou v nabídce na školské poměry místy až nevídané speciality, mají děti stále nejraději špagety nebo rizoto.
Kuřecí maso s dýní, rozmarýnem a rýží
„Hodně tu ale pracuje psychologie, takže se děti snažíme učit a vzájemně motivovat, aby zkoušely různé věci. Často si jen naberou na lžičku, ochutnají a jsou překvapené,“ pokračuje.
V den reportáže bylo na menu kromě tradičního salátového baru, polévky, nápojů a zákusku kuřecí maso s dýní, rozmarýnem a rýží basmati. Druhou možností byly fazole za způsob huevos rancheros, vařené vejce a celozrnný chléb.
Celkem vyšel projekt město na zhruba 15 milionů korun. Už nyní ale Tanvaldu šetří výdaje například na výplatách a zapadá do celkové koncepce rozvoje města. „Nese to ovoce. Za dva, tři, deset let se zdravé stravování a sportování dětí projeví,“ věří starosta města Vladimír Vyhnálek.
