Na svaté obrázky, které provázely životy věřících od narození až po smrt, je zaměřená chystaná výstava muzea v Turnově. Svoji funkci měly i v lidovém léčitelství, řekl dnes ČTK kurátor výstavy Miroslav Cogan.
Menší obrázky sloužily jako medikamenty, které věřící polykali, větší byly přikládané na bolavá místa nemocného či zraněného. "Zcela výjimečné postavení v ochraně nebo uzdravování měly takzvané škapulíře a těm tady věnujeme také prostor, protože je to velmi zajímavý fenomén," uvedl Cogan.
Škapulíře byly podle něj populární díky tomu, že podle legendy přislíbila Panna Marie všem, kdo je nosí, že budou spaseni. Původně to byla oboustranná zástěra - scapula. "Postupně se z praktických důvodů zmenšila na malé schránky na tkanicích nebo na stuhách, Takže jedna schránka visela na prsou, druhá na zádech a obsahovaly skládané obrázky s několika svatými," uvedl kurátor. Obrázky byly doplněné i modlitbou či zaříkáním proti démonům, aby pokrývaly co největší škálu možných nebezpečí a rizik. "Byly díky tomu rozšířené a populární po celém křesťanském světě," dodal kurátor.
Výstavou podle něj ale chtěli především ukázat, jak významnou roli v životě věřícího svaté obrázky měly. "Provázely ho od narození, první mše, první zpovědi až k úmrtí," řekl. Na výstavě tak jsou svaté obrázky z církevních slavností, zpovědní, odpustkové i upomínkové z poutí. Nejčastěji na nich byla vyobrazena Panna Marie. "Byla univerzální pomocnicí ve všech nesnázích, zatímco ta její Nebeská družina, jak se nazývá tato výstava, ten zástup světců měl většinou nějaký konkrétní úkol ochrany. Třeba svatý Blažej byl patronem proti záškrtu, Apolónie proti bolesti zubů, svatý Florián chránil před ohněm, svatý Jan Nepomucký před utonutím a velkou vodou a tak dále," uvedl kurátor.
Na výstavě, která začne vernisáží ve čtvrtek navečer, jsou svaté obrázky z bohaté sbírky rodiny Scheybalových. Muzeum sbírku vlastní. Výběr z ní naznačuje, jak široká škála technik se při výrobě svatých obrázků používala. "Od takových luxusnějších malovaných na pergamenu až po tištěné grafickými technikami jako je ofset a barevná litografie," uvedl Cogan.
Nejstarší na výstavě jsou kolorované čárové lepty z Flander od Jana van der Sande ze druhé čtvrtiny 17. století a nejmladší jsou tištěné polygrafickými technikami z první poloviny 20. století. Na výstavě je i malovaný obrázek na preparovaném dubovém listu či několik měděných desek určených k tisku svatých obrázků z rukou mistrů mědirytců 18. a 19. století. V minulosti zakázky na svaté obrázky plnili i barokní mistři jako třeba Jan Jiří Balzer, později se staly lukrativním nakladatelským odvětím a některé tiskárny se na ně dokonce specializovaly.
