Na informační ceduli se objevily rýhy a hanlivý nápis dopsaný fixem, upozornil dnes zpravodajský server Romea.cz.
Lavička stojí u pietního místa „Děti, které nepoznaly svět“, na pomníku jsou jména 11 dětí, které za druhé světové války žily jen v nacistických lágrech. Narodily se v libereckém koncentračním táboře, kde byli internováni Romové a Sintové, a zemřely v Osvětimi.
 |
Památník je v Kunratické ulici, v místě bývalého koncentračního tábora z druhé světové války, kde bylo internováno v letech 1941 až 1943 přes 130 Romů a Sintů. Pamětní lavičky přibyly k pomníku loni v říjnu z iniciativy Asociace romských představitelů Libereckého kraje.
https://1url.cz/@serinek-lavicka-poskozeni
️ V Liberci někdo poničil pamětní lavičku romského partyzána Josefa Serinka. Na ceduli se objevily rýhy a hanlivý nápis
Pamětní lavička u pietního místa „Děti, které nepoznaly svět“ stojí v prostoru bývalého romského koncentračního tábora. Někdo na ni dopsal hanlivý nápis a poškodil informační ceduli.
Nejde přitom o první útok na toto místo. Už loni byl sekerou poškozen památník romských dětí zavražděných během holokaustu.
Co se sta...lo a proč je toto místo pro romskou komunitu tak důležité?
Více čtěte v článku na Romea.cz.
Pomník se stal terčem vandalů už loni na jaře, kdy do desky se jmény dětí někdo nejméně sedmkrát zasekl nějaký ostrý předmět, zřejmě sekeru. Škodu tehdy vyčíslili na 58 tisíc korun. Teď je poškozený nápis na pamětní lavičce.
„Na ceduli je patrné mechanické poškození i dopsaný nápis, který obsahuje hanlivé označení romského původu Josefa Serinka slovem c*kán. Text zasahuje do nápisu připomínajícího romského partyzána zvaného Černý, jenž bojoval proti nacismu,“ uvedl server Romea.
Vandal poničil sekerou pomník zavražděným romským dětem, ťal do jmen nemluvňat |
V pondělí 2. března byla cedule stále mechanicky poškozená, nápis „cikán“ ale už někdo odstranil. Policie podle své mluvčí Kláry Jeníčkové zatím žádné oznámení nedostala.
Medaile Za hrdinství i vlastní ulice
Serinek byl v roce 1942 spolu s manželkou a pěti dětmi deportován do koncentračního tábora v Letech u Písku. Po několika týdnech se mu podařilo uprchnout, jeho rodina však zahynula v Letech a část po deportaci v Osvětimi-Birkenau.
Serinek se zapojil do ozbrojeného odboje na Vysočině, kde vybudoval partyzánský oddíl složený převážně z uprchlých sovětských zajatců. Oddíl operoval v oblasti Daňkovic, Veselí a dalších obcí a podílel se mimo jiné na osvobozování Bystřice nad Pernštejnem. V roce 2022 mu byla in memoriam udělena medaile Za hrdinství.
V prosinci loňského roku náměstek libereckého primátora Ivan Langr na jednu z lamp nedaleko památníku přidal ceduli s názvem ulice Serinkova. Šlo o vyústění jeho několikaleté snahy, aby část ulice Kunratická v Liberci, kde byl v minulosti koncentrační tábor pro Romy, nesla jméno právě pro po válečném odbojáři romského původu Serinkovi.
Oficiální cestou se mu to nepovedlo, a tak vzal situaci doslova do vlastních rukou. Cedule ale na místě dlouho nevydržela.
