Sestřih záběrů, převážně z inkubátoru, který zoologická zveřejnila, zaznamenává tři dny v životě mladého orlosupa. Všechno začalo lehkým nadzvedáváním skořápky 6. února.
Následovaly nesmělé pokusy o proklování se skrz, postupné rozšiřování prasklin a prasknutí vajíčka, které skrývalo nemotorné ochmýřené ptáče.
„Pokud vše dobře dopadne, bude orlosup s velkou pravděpodobností na jaře vypuštěn do přírody evropských velehor,“ plánovala tehdy zoo.
Orlosupi mají podle místního zoologa Jana Hanela jednu z nejdelších inkubací v ptačí říši, trvá 53 až 54 dnů. Líhnutí začíná tím, že se mládě naklube do vzduchové komory, což trvá až 48 hodin a po dalších dvou dnech se dostane ven.
„Když se vylíhne, je třeba 24 hodin počkat, protože má v sobě takzvaný žloutkový váček, který potřebuje strávit. V něm má živiny a různé enzymy, které mu dává příroda od rodičů. Pak je potřeba začít krmit,“ líčí zoolog a kurátor chovu ptáků.
Odchov orlosupa není podle něj vůbec jednoduchý. Samotné líhnutí považuje za jeden z nejkritičtějších okamžiků, proto při něm v zoologické ptákům asistují. Nevyklubaným ptáčatům měří tep, vajíčka prosvěcují, pečlivě monitorují a hlídají.
V líhni je důležitá teplota, vlhkost i otáčení vejce
Ptačí rodiče nemají podle Hanela tak dobré prostředky, jak v těchto chvílích mláďatům pomáhat. „My můžeme pinzetou vajíčka jemně otevírat a zajišťovat, aby mládě dýchalo. V líhni máme 37,5 nebo 37,2 stupně, záleží na fázi líhnutí. A velmi důležité je otáčení vejce,“ dodává Hanel.
Zatímco v přírodě ptáci vejce zvlhčují, aby blány na mládě nepřisychaly, v líhni podobného efektu dosahují chovatelé kontrolovanou vlhkostí. Ta v poslední fázi líhnutí může dosahovat až 70 procent.
Samice orlosupa přispěla k záchraně druhu, teď se z Liberce stěhuje do Španělska |
Vejce na videu si chovatelé označili písmeny a číslicemi, dále čarami, které naznačily vývoj, respektive zvětšování vzduchové komory uvnitř. „Děláme to obyčejnou tužkou, aby to samozřejmě nebylo pro embryo toxické. Skořápka je prostupná na obě strany,“ říká Hanel.
V tomto případě museli do vejce udělat malou dírku, aby se lépe odpařovala vnitřní tekutina. „Každé vejce by mělo v průměru odpařit tak patnáct procent,“ dodává.
Rodiče přijali mládě orlosupa velmi rychle
Nejpozději osmý den se ptáče po vylíhnutí musí vrátit k rodičům, což připadlo na 13. února. Zkušený pár orlosupů mládě přijal velmi rychle. Sedli si na něj a začali ho zahřívat.
Po pár hodinách jej už krmili malými kousky. „Všechno šlo dobře, mládě trávilo. I na kamerách vidíme, že polyká stravu a že se vykadí. Bylo aktivní a zvedalo hlavičku,“ popisuje zoolog s tím, že žádné varovné signály, že by něco nebylo v pořádku, nepřicházely.
V sobotu večer se mládě ještě pohybovalo, noční kamery zaznamenaly, že na něm rodiče sedí a zahřívají ho. Kvůli tomu jej chovatelé nemohli monitorovat a museli čekat na světlo, až z mláděte rodiče slezou.
Ptáče mělo zřejmě potíže s trávením
„To se stalo v neděli ráno. Viděli jsme, že se mládě nehýbe a okamžitě jsme tam běželi. Ale bylo už pozdě,“ vzpomíná zoolog. Příčinu úhynu objasní pitva, na jejíž výsledky zoo teprve čeká.
„Na 95 procent byl nějaký problém uvnitř mláděte. Nebylo nijak mechanicky poškozené, nebylo to rodičovskou péčí, protože přibývalo. V momentě, kdy se začalo vyvíjet a růst, se pravděpodobně něco přihodilo uvnitř. Tušíme, že mělo nějaký problém s trávením,“ konstatuje Hanel, podle nějž to bývá u mláďat zhruba do měsíce věku nejčastější důvod úhynu.
Zoologická zahrada v Liberci je zapojená do koordinovaného celoevropského programu na odchov orlosupů bradatých, kteří patří mezi ohrožené druhy a jejich populace v přírodě je velmi malá. Zoo se dlouhodobě daří je chovat i vypouštět do evropských hor.
Z liberecké zoo do španělských hor. Mládě orlosupa vypustí ve volné přírodě |
Co nyní bude s párem orlosupů, který přišel o potomka? Do jejich hnízda dali chovatelé místo vajíčka podkladek, oni si na něj znovu sedli a přepnuli do rodičovského módu.
„Jsou teď připravení jako adoptivní rodiče. Je velmi pravděpodobné, že u nás přistane nějaké mládě, které se vylíhlo v jiné zoo nebo v odchovně,“ zamýšlí se Hanel. Podle něj to je však jedna z mnoha variant.
Cílem evropského projektu a vzájemné spolupráce zúčastněných institucí je udržet životaschopnou populaci orlosupů bradatých. Snaží se proto odchovat co nejvíce mláďat, z nichž se poté část vypouští do přírody a část zůstává ve voliérách, aby se podařilo zachovat další přírůstky.
