Bruntál coby jedno z nejvýznamnějších textilních center českého Slezska představuje nová kniha Textilní Bruntál – Příběhy továren, lidí a města.
„Mapuje historii textilního průmyslu a ukazuje, že textil nebyl jen příběhem továren. Byl především příběhem lidí – tkalců, přadláků, barvířů, obchodníků i celých rodin, jejichž práce ovlivnila podobu Bruntálu,“ informovala Aneta Zajíčková z bruntálské radnice.
Lidská paměť je pryč, říká Pavel Rapušák, který odkrývá starý Bruntál |
Kniha vznikla díky společnému projektu Bruntálu a polského Prudniku, který se rovněž pyšní textilní tradicí. Popisuje, jak se z domácí výroby, která se v Bruntálu soustředila především na zpracování lnu a výrobu plátna, vyvinul moderní průmysl v čele se známými podniky jako Moravolen či Machold.
Připomíná ale i souvislosti – význam železnice a dostupnosti vody, rozvoj odborného školství, příliv obyvatel mířících za výdělkem, vývoz bruntálských tkanin do zámoří či otázku bydlení, ať už šlo o ubytování dělníků, či reprezentativní bydlení průmyslníků. A také hospodářskou krizi, válku, znárodnění i postupný zánik výroby.
Textilní historie zůstává v ulicích
Je však zároveň originálním průvodcem. „Pokud se při čtení přistihnete, že si chcete Bruntál projít, jste na správné stopě. Textilní historie se tu dá číst i v ulicích,“ konstatuje autorka Tereza Čapandová hned v úvodu publikace. Zmiňuje specifická měřítka parcel, vztah domů k vodě a dopravě, proměněné ulice či názvy čtvrtí.
Kniha obsahuje tipy na deset míst, která zájemce provedou textilní historií Bruntálu. A radí, jak textilní minulost v ulicích města „číst.“
Vykopávky potvrdily polohu původního Bruntálu, nejstaršího tuzemského města |
„Bruntál byl dlouho utkaný z práce: z rytmu směn, z hluku strojů, z páry a vody, z vůně lnu i z barvíren. Když výroba skončila, město se nepřestalo vyvíjet – ale v jeho struktuře zůstaly vrstvy, které se dají číst podobně jako letokruhy,“ vysvětlila autorka Tereza Čapandová.
