V Ostravě žije podle odhadů terénních pracovníků zhruba 1000 bezdomovců. Jejich počet v posledních letech vzrostl, vliv na to mělo například zdražení energií související s vypuknutím války na Ukrajině. Chudobou je ale v krajském městě podle odborníků ohroženo zhruba 83.000 lidí, tedy přibližně třetina obyvatel. Situaci by mohl zlepšit větší počet sociálních bytů a hlavně včasnější záchyt lidí ohrožených tím, že skončí na ulici. ČTK to dnes řekla metodička a manažerka kvality sociálních služeb Charity Ostrava Kateřina Matulíková.
Podíl lidí bez domova podle ní s určitou časovou prodlevou zrcadlí aktuální ekonomickou situaci v zemi. "Je to taková nešťastná kombinace, kdy se spousta lidí dostává do tíživé situace a zároveň je není možné včas zachytit," vysvětlila Matulíková.
Síť sociálních služeb je podle ní nastavena poměrně dobře. Podíl bezdomovců, kteří nikdy nevyužijí žádnou sociální službu, odhaduje maximálně na pět procent. Zásadním problémem je ale to, že se včas nedaří zachytit a napojit na sociální služby lidi, kteří se ocitají v tíživé situaci.
Charita ve spolupráci s Armádou spásy v současnosti pořádá v Ostravě Dny proti chudobě, které se konají u příležitosti Mezinárodního dne za vymýcení chudoby. Dnes se uživatelé sociálních služeb setkali u ohně a se zástupci veřejné správy hovořili o problému chudoby.
"Zhruba třetina obyvatel Ostravy válčí s tím, že mají nízké příjmy, nedokážou z toho nic ušetřit, mají třeba nejisté bydlení, protože bydlí někde na ubytovně nebo v takovém typu bydlení, kde jim z měsíce na měsíc hrozí, že neví, jestli budou mít na zaplacení nájmu a jestli v něm zůstanou," podotkla Matulíková. Za největší nedostatek systému považuje to, že organizace jako Charita začnou s lidmi pracovat až ve chvíli, kdy jsou ve velmi špatné situaci. "Kdyby nám například poskytovatelé bydlení nebo dodavatele energií mohli říct, že jim konkrétní člověk už třikrát nezaplatil, mohli bychom ho oslovit a pracovat s ním. Toto v zákoně není, ani povinnost a de facto ani možnost, protože tady máme ochranu osobních údajů," řekla Matulíková.
V síti služeb by bylo potřeba mnohonásobně navýšit počet sociálních bytů s doprovodnými sociálním programem. Charita Ostrava jich má k dispozici necelých pět desítek a jsou fakticky stále obsazeny. Kdyby jich bylo více, většímu množství klientů by se dostalo včasnější pomoci a stát by podle Matulíkové i výrazně ušetřil. "Když člověk skončí až na ulici, tak se adaptuje, protože člověk je adaptabilní. Vytvoří si ale takové vzorce chování, které jsou skvělé na ulici, ale absolutně nevhodné kamkoliv jinam," míní Matulíková.
Včasný záchyt ohrožených lidí i podpora bytových projektů by přinesly státu nejen úspory, ale mohly by pomoci omezit i negativní společenské dopady bezdomovectví. Podle Matulíkové se v Ostravě Charitě osvědčila spolupráce s městskými obvody, které se snaží byty pro tyto účely uvolňovat. Do běžného života se z těchto bytů podaří vrátit zpět až 70 procent matek s dětmi, pro které jsou právě potomci výraznou motivací ke změně. "Diametrálně odlišná je třeba situace u osamělých mužů. Schopnost udržet si samostatné bydlení se nám daří vybudovat tak u 30 procent," doplnila Matulíková.
Pomáhají ale i menší projekty, například společný projekt s ostravským městským obvodem Vítkovice nazvaný Stravenka. Lidé bez domova jsou za úklid placeni prostřednictvím stravenek. Díky projektu si dokáží udržet pracovní návyky.
Matulíková se domnívá, že vymýtit bezdomovectví je možné. Velmi dobře se to podle ní daří například Finsku. Je ale potřeba ještě více posílit sociální služby, nastavit systém pro včasný záchyt ohrožených lidí i změnit vnímání společnosti, kde je problém bezdomovectví buďto brán jako tabu, nebo jako stigma.
