Podle statistik žije v Moravskoslezském kraji v podmínkách bytové nouze asi tisícovka dětí. Jen v Ostravě jich na ubytovnách pobývá okolo šesti set.
„V našich službách vidíme, že bytová nouze se v některých rodinách přenáší z generace na generaci. Máme maminky, které samy vyrůstaly v azylových domech, v nich dnes vyhledávají pomoc se svými dětmi,“ uvedla například oblastní ředitelka Armády spásy v Moravskoslezském kraji Jana Plačková.
„Pokud děti vyrůstají v azylovém domě, mohou to postupně vnímat jako běžnou součást života. Tento model si pak nesou dál a často ho přenášejí i do další generace. Vzniká tak začarovaný kruh, který je velmi obtížné přerušit,“ popsala zmíněný mechanismus Michaela Horalská, vedoucí Domu pro ženy a matky s dětmi v Ostravě.
Dostat se z koloběhu chudoby pomáhají lidem projekty zaměřené na podporu samostatného bydlení. Rodiny dostávají šanci přestěhovat se z azylového domu nebo z ubytovny do běžného bytu, děje se tak ale s dohledem a podporou sociálních pracovníků.
Základem je najít si práci
„Má to různé podmínky, musí si například najít práci, posílat děti pravidelně do školy, mít jiný zdroj příjmů než jen sociální dávky. Musí se prostě snažit,“ přiblížil ostravský náměstek primátora pro sociální oblast Zbyněk Pražák.
Ostrava našla další způsob, jak bojovat s problémovými ubytovnami. Vyšší daně |
Město Ostrava se na těchto aktivitách podílí také. Buď tím, že městské obvody pravidelně poskytují organizacím, jako jsou Armáda spásy, Slezská diakonie nebo Charita, sociální byty pro tento účel, nebo má i samostatný projekt na podporu sociálního bydlení.
Podpora a dohled sociálních pracovníků v takových případech trvá jeden až dva roky. „Pokud se lidé osvědčí a naučí se samostatně bydlet, mají možnost získat normální nájemní bydlení,“ dodal Pražák.
Podle jeho slov se v Ostravě daří držet u těchto projektů až devadesátiprocentní úspěšnost. „Ale není to snadné. Ti lidé nejsou zvyklí bydlet samostatně v bytě, neumí to. Často žijí ze dne na den bez představy nějaké dlouhodobé perspektivy do budoucnosti a jsou závislí na sociálních dávkách. Cílem těchto projektů je změnit jejich představy o životě, práci, vzdělávání,“ popsal náměstek primátora.
Lidé v Hrabůvce si oddechnou. Obávaná ubytovna Hlubina zřejmě brzy skončí |
„Je to hodně o vzorcích, které se v těch rodinách předávají. Neschopnost hospodařit, najít si práci, vypořádat se s dluhy, najít si stálé bydlení, to všechno jsou věci, se kterými se musí vypořádat,“ doplnila krajská mluvčí Armády spásy Alena Válková.
Podle Pražáka se ale tato práce vyplácí. Nejen dotčeným rodinám, ale i celé společnosti. „Když se naučí chodit do práce, když se starají o vzdělávání dětí, předává se to pak dále jako pozitivní vzorec. A ti lidé už nejsou závislí čistě na dávkách, jsou schopni se sami živit, což je pak úspora pro stát,“ objasnil Pražák.
Stejně tak šetří náklady státu, když lidé nežijí na ubytovnách. „Pro majitele ubytoven jsou ti lidé stálým zdrojem příjmů, dá se říct, že skrze ně vysávají státní rozpočet, protože většinou se nájemné platí ze sociálních dávek. Jen v Ostravě šlo loni na příspěvky na bydlení 1,4 miliardy korun,“ uzavřel Pražák.
