Humanitární organizace Člověk v tísni na konci září ukončí přímou pomoc domácnostem zasaženým povodněmi, které v září 2024 postihly severní Moravu a Slezsko. Na výzvu SOS Povodně přispěli lidé a firmy 518 miliony korun, organizace díky nim podpořila 4158 domácností v 61 obcích Moravskoslezského a Olomouckého kraje. V další fázi se zaměří na zvyšování odolnosti lidí, obcí a krajiny. V regionu bude působit do konce příštího roku. ČTK to dnes řekl její mluvčí Ladislav Bruštík.
V posledním roce se pomoc soustředila především na rodiny, které přišly o bydlení. "Některé domácnosti čekají na vydání stavebního povolení nebo nemají hotovou projektovou dokumentaci. Jiné nemovitosti i po delším čase od povodní vykazují narušenou statiku natolik, že musí být dodatečně strženy," uvedla koordinátorka pomoci na Jesenicku Petra Vrbová.
Podle vedoucího povodňové pomoci Marka Štyse patřily povodně k největším přírodním katastrofám v novodobých dějinách Česka. "Lidé z celé ČR ale projevili obrovskou štědrost a solidaritu a díky sbírce SOS jsme mohli poskytnout pomoc více než 4150 domácnostem," uvedl. Člověk v tísni poskytl 84 rodinám, které přišly o dům, finanční pomoc v hodnotě více než 95 milionů korun. Průměrná podpora činila 1,1 milionu korun na domácnost. Pomoc směřovala především k rodinám, které z různých důvodů nedosáhly na státní podporu. Polovina z nich by podle organizace bez další pomoci obnovu bydlení nezvládla.
Celkem 3646 domácností dostalo plošnou dávku 50.000 korun, 691 domácností získalo pomoc s výměnou kotlů a topných systémů a 186 domácností dostalo individuální podporu. Dalších 46 domácností dostalo pomoc s drobnými stavebními pracemi. Přibližně 2200 domácností obdrželo 2700 metrů krychlových suchého dřeva a téměř 3300 tun pelet a dřevěných briket.
Více než polovina domácností s demolicí nebo trvalým poškozením domu se rozhodla přestěhovat mimo záplavové území. V záplavové oblasti zůstalo 45 procent podpořených domácností. Většina z nich opravuje původní bydlení, přičemž při rekonstrukcích organizace podporovala například zvýšení přízemí či změny dispozice kvůli ochraně před další povodní. Podmínkou podpory bylo také pojištění nemovitosti proti povodni.
Starostové zasažených obcí pomoc označili za zásadní. "Byla to opravdu obrovská pomoc a je dobré vědět, že když něco takového vesnici postihne, je někdo nablízku a pomůže," uvedla místostarostka Písečné Dana Brašíková. Podle místostarosty Karlovic Lubomíra Kováčika byla důležitá nejen finanční a materiální pomoc, ale také zajištění paliva na zimu. "Spoustě lidí dřevo uplavalo. Povodně nám ukázaly, že centrální pomoc nefunguje," řekl Kováčik. Obec nyní podle něj ve spolupráci s organizací připravuje koncept místní odolnosti, který má umožnit rychlejší pomoc při dalších mimořádných událostech.
Po ukončení přímé pomoci se Člověk v tísni zaměří na prevenci a zvyšování odolnosti obcí a krajiny. Spolupracuje s více než 20 obcemi. V Moravskoslezském kraji například podporuje studii povodí Krasovky, která má navrhnout přírodě blízkou obnovu toku v obcích Krasov a Brantice. V Písečné podpořil klima-adaptační krajinářskou studii zaměřenou na zadržování vody v krajině. Opatření zahrnují obnovu mokřadů a tůní, průlehy, terénní vlny či biopásy. Organizace se věnuje také obnově ochranné funkce lesů a mapování cestní sítě, která může přispívat k rychlému odvodu vody z krajiny.
