Jak se Vítkov rozrůstal, tento argument padl, protoe návrí se stalo součástí města. Take na začátku dvacátého století se stavělo přesně tam. Dnes je novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie dominantou Vítkova a skvěle zapadá do celkového pohledu na město
Kostel se stavěl svépomocí a z darů. Například hrabě Camillo Razumovský daroval dřevo potřebné na stavbu, sedláci se zavázali přiváet materiál zdarma. Peníze spravoval spolek vedený starostou, pořizovaly se sbírky. Stavba vítkovského chrámu začala v roce 1905.
Zdi jsou z kamene a podle legendy je to kámen, který byl vykopán při hloubení základů. Ačkoliv je kostel na kopci, vytryskl při kopání základů tak silný pramen vody, e jej zedníci vyuívali po celou dobu stavby. Pramen nevysychal, take voda je zachycována pod sakristií a odváděna od kostela kanalizací.
Raritou je stropní klenba, kterou vytvořila textilie namáčená v sádře a vytvarovaná do klenuté gotické podoby. Zatímco v jiných kostelích se po klenbách běně chodí ke krovům či ke zvonům, tady se musel zřídit systém můstků, protoe skořepinou by se kostelník propadl mezi věřící.
Stavba byla hotova v roce 1913, ale protoe vypukla první světová vojna, nastaly velké starosti s vnitřním vybavením. Kostel byl vysvěcen těsně před koncem války v říjnu 1918. Světová válka vak vstoupila do historie chrámu jetě jednou, tentokrát ta druhá. Při osvobození byl pokozen dělostřeleckou palbou, musel být opraven a znovu vysvěcen, protoe sovětská armáda měla v chrámu ustájeny koně.
