Právě ekonomika je podle výkonného ředitele sdružení iKomunita Lukáše Velkého ústředním motorem podobných investic. „U firem je dlouhodobě hlavní motivací ekonomika investice. Proto dotace tento segment ovlivňují zásadním způsobem. Stejně tak mají velký efekt na poptávku po investicích významné změny cen v důsledku energetických krizí,“ uvedl.
Energetická soběstačnost tak už dávno neznamená jen několik panelů na střeše. Pro firmy se stává součástí širší strategie, jak snížit náklady, omezit závislost na výkyvech trhu a získat větší jistotu pro další rozvoj.
„Zatímco do roku 2021 jsme vydávali za energie v průměru čtyři miliardy korun ročně, od roku 2022 jsou tyto náklady více než dvojnásobné,“ přiblížila nárůst cen energií mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková s tím, že firma proto dlouhodobě investuje do úspor, v areálu fungují i tři větší fotovoltaické elektrárny.
A znovu zpracovávají vysokopecní, konvertorový i koksárenský plyn. Dceřiná společnost Energetika Třinec navíc investuje do nového zdroje výroby elektřiny, když paroplynový kotel nahradí stávající uhelný zdroj.
Stále více firem vyrábí vlastní elektřinu, OKD tak využije plyn z uzavřených dolů |
Na opačné straně stojí Nová huť. Ta o podobné zdroje plynu, jako mají Třinečtí, odstavením vysokých pecí a koksovny přišla. A přišla i o hlavního dodavatele energií Tameh.
„Do oblasti energetiky jsme od převzetí společnosti investovali přibližně sto milionů korun,“ konstatoval mluvčí Nové huti Ivo Štěrba. „Součástí naší rozvojové strategie jsou i projekty zaměřené na posílení energetické infrastruktury a zvýšení naší energetické stability do budoucna.“
Úplnou energetickou samostatnost chce získat donedávna těžební společnost OKD. Ta nyní mimo jiné instaluje novou kogenerační jednotku za 23 milionů korun.
„Nová jednotka dokáže pokrýt přibližně pětinu naší současné spotřeby,“ konstatoval vedoucí odboru energetiky Václav Maršálek. Velkou část spotřeby využívá firma k nutnému větrání dolu. To však brzy skončí.
„Po ukončení likvidace dolu, kdy energetická náročnost výrazně klesne, pokryje tato energie veškerou potřebu OKD a přebytek můžeme dodávat jiným odběratelům,“ doplnil Václav Maršálek.
Lázně chystají i bateriové úložiště
Investice se však netýkají jen velkých firem a hutí. Například opavská společnost Model Obaly za posledních deset let vložila do posilování energetické odolnosti svých provozů přes 100 milionů korun a další stovky milionů připravuje.
„Už nyní nám tato opatření přinášejí úspory v řádu milionů korun,“ vysvětlil provozní ředitel Modelu Josef Chalupný.
A Sanatoria Klimkovice loni dokončila fotovoltaickou elektrárnu na střechách za 23,6 milionu korun. „Nechceme být za každou cenu úplně soběstační, ale chceme mít energii pod kontrolou,“ uvedl ředitel technického úseku Tomáš Jalůvka s tím, že sanatoria připravují ještě bateriové úložiště.
