Důvodem změny v centru města byl zoufalý stav původních budov a nápad na výstavbu nové, prostorné a reprezentativní radnice. Současná Hláska na Horním náměstí je totiž původně provizoriem.
Stopku přinesl únor 1948, a když se pak koncem 60. let začalo s otázkou nové zástavby opět pracovat, přednost dostaly obchodní a restaurační plochy.
„Dnes už to tak nevnímáme, ale pokud hovoříme o jižní frontě domů na Horním náměstí, musíme hovořit o celém bloku mezi náměstím a ulicemi Popská a Ostrožná,“ popsal opavský historik architektury Pavel Šopák.
„Prostor, kde je dnes park za Slezankou, byl hustě zastavěný. Protínaly jej jen dvě uzounké uličky – Rathausgasse a Breuergasse,“ dodal.
Také Ostrožná a Popská byly mnohem užší. Zástavbu tvořily domy se středověkým jádrem, jejichž zděné konstrukce začaly vznikat na přelomu 16. a 17. století a v dalších obdobích rostly o další patra. Fotky z 30. let minulého století ukazují, že nebyly v dobrém stavu.
„Kdybychom do těch uliček vstoupili, viděli bychom prověšené konstrukce, vzlínající vlhkost, těsná schodiště, špatnou hygienickou situaci, hlodavce, šváby. Šlo o velmi zchátralé budovy,“ nastínil Šopák.
Vnitroblok obývala chudina, bylo tam také zázemí různých provozů. Domy lemující přímo linii náměstí měly v přízemí restaurace, obchody a další provozovny, nahoře byly byty.
Archeologové řeší tajemství domů na náměstí v Opavě, výzkum začne na jaře |
Součástí fronty byla i původní opavská radnice. Ovšem kvůli rostoucí agendě už léta nestačila. Město s ní krčky propojilo sousední domy, ani to ale problém neřešilo.
„Po roce 1938 začala v rámci nacistického programu sociální výstavba kolem dnešních ulic Těšínská, Strossmayerova, Englišova, Nerudova a Karolíny Světlé,“ uvedl historik. „Bytovky s malými okny a valbovými střechami vznikaly v letech 1939 a 1940 s myšlenkou tam dělníky a chudinu z centra přesunout.“
Vystěhování obyvatel
Zástupci Opavy chtěli chátrající domy v centru vybourat, postavit novou radnici a rozšířit Horní náměstí. Vyhlásili architektonickou soutěž a část obyvatel stihli i přemístit.
Nebyli první s vizí na novou budovu pro městský úřad, Opava plánovala stavět radnici už na konci 19. století. „Jsem přesvědčený, že kdyby nevypukla světová válka, v tom místě by vznikla. Za první republiky pak Leopold Bauer radnici projektoval vedle Bredy. Přišel ale rok 1938 a představitelé Opavy se vrátili ke konceptu, že asanují blok na jižní straně náměstí a postaví radnici tam,“ řekl Šopák.
Změn se nebáli. Některé architektonické návrhy pracují s posunem linie náměstí k Popské, jiné s asanací budov až k dnešní Beethovenově a další s odstraněním divadla a zvětšením náměstí tímto směrem.
Bourání opavské Slezanky se posouvá, ze sousední budovy má být památka |
Vše zastavil rok 1942, kdy se Hitlerově Německu přestalo dařit na frontě. Plošně tak blok domů padl až s koncem války. Opava čelila bombardování a starou radnici i další budovy zapálili nacisté, když nestihli evakuovat dokumenty. Na demolicích pak pracovali Němci určení do odsunu a internovaní v táboře na náměstí Joy Adamsonové. Roli hrály i stavební firmy, které v bourání viděly využitelný stavební materiál. Do roka bylo hotovo.
Na plány postavit novou radnici se nezapomnělo. „I Čechoslováci chtěli stavební čáru posunout, protože jim náměstí bylo malé. Přistupovali k tomu v duchu myšlenky na nový začátek,“ poznamenal Šopák. Městský úřad se provizorně přesunul do Hlásky, jež byla původně muzeem s byty v horních patrech. Vznikly nové návrhy.
Po roce 1948 plocha zůstala prázdná. „Stávaly tam cirkusy. Máme snímky kolotočů i ruského kola u konkatedrály,“ popsal Šopák.
Slezanka vznikla začátkem 70. let podle návrhu architekta Josefa Krischkeho jako komplex restaurace se salonky i terasou a obchodů. „Máme příležitost centrum opět proměnit. Je zásadní otázkou, jak k tomu přistoupit,“ dodal Šopák.
2. března 2026 |
