iDNES Lounge: Havlíček řešil v Ostravě i ceny a krizový plán pro drahé energie

Na setkání iDNES Lounge Premium s názvem Budoucnost českého byznysu představil hospodářskou strategii vlády a odpovídal i na dotazy z publika.

8 fotografií

Podle Havlíčka je v současné situaci pro stát důležitější než výše schodku státního rozpočtu hlídat inflaci a případný další růst cen. „To je to, co se nepohlídalo v roce 2022. A pak to nedopadlo ani s rozpočtem, ani samozřejmě s inflací. A to je to, co se nám nesmí vymknout z kontroly,“ řekl Havlíček při debatě v ostravském Clarion Congress Hotelu.

Tři scénáře krizového plánu

Podle ministra má vláda připravený krizový plán se třemi scénáři, které se odvíjejí od vývoje cen ropy a plynu. První z nich označil za relativně mírný a zatím zvládnutelný. Druhý by už podle vicepremiéra znamenal nutnost sáhnout do státního rozpočtu, třetí by nastal v případě hrozícího nedostatku pohonných hmot nebo jiných energií.

„Štěstí přeje připraveným, takže jsme dali dohromady krizový plán,“ uvedl ministr průmyslu. Připomněl, že při covidové krizi podle něj stát na podobnou situaci připraven nebyl a řadu opatření musel chystat až za pochodu. Vláda podle něj nyní pracuje i s možností dalších zásahů do regulované složky cen energií. V krajním případě by podle ministra mohlo dojít i na zastropování cen u výrobců a obchodníků. Zároveň však upozornil, že každé takové opatření by mělo dopad na státní rozpočet.

Podnikatele zajímalo i to, jak se současná situace může promítnout do růstu ekonomiky.

Konkrétní odhad vývoje HDP vicepremiér neuvedl. Podle něj bude záležet především na tom, jak se budou vyvíjet ceny komodit a jaký dopad bude mít mezinárodní napětí na dodávky ropy a plynu.

„Neslibuji nikomu, že budeme nejlevnější, ale slibuji každému, že nebudeme nejdražší,“ řekl Havlíček v souvislosti s cenami energií. Podle něj firmy v mimořádné situaci dokážou přijmout horší podmínky, pokud mají jistotu, že stát bude reagovat předvídatelně a že jejich náklady nebudou výrazně vyšší než v okolních zemích.

Právě dostupné energie a stabilní nákladové prostředí označil ministr za jednu z podmínek toho, aby se česká ekonomika mohla posouvat od levné práce k vyšší přidané hodnotě. Podle něj ale nestačí pouze hlídat vstupní náklady. Firmy musí mít také motivaci investovat do výzkumu, vývoje a inovací.

Zdroje, stabilita a duální vzdělávání

Energetiku Havlíček zmínil i v souvislosti s útlumem uhlí, v případě České republiky už jen hnědého. Podle něj není rok 2038 pevně stanoveným datem konce uhlí, ale dřívějším odhadem vycházejícím z energetické bilance.

Stát podle něj musí při každém zavírání zdrojů posuzovat, zda to neohrozí stabilitu soustavy nebo cenu energií. Připomněl také přípravu nových jaderných zdrojů a malých modulárních reaktorů, mezi jejichž možnými lokalitami se zmiňuje i Moravskoslezský kraj.

iDNES Lounge: Bez obřích datacenter Evropu převálcují USA i Asie. Staví se i v ČR

Ne vždy se ale ministr s podnikateli zcela shodl. Ukázalo se to například u debaty o duálním vzdělávání a nedostatku kvalifikovaných techniků či řemeslníků.

Karel Pavlíček, generální ředitel sviadnovské společnosti Huisman, upozornil, že průmyslové firmy už mnoho let slyší o potřebě podpory technického vzdělávání a konkurenceschopnosti, v praxi ale podle něj změny přicházejí jen pomalu.

„Nemám dojem, že by se od roku 2013 něco změnilo,“ řekl Pavlíček. Podle něj firmy obtížně hledají nejen vysokoškolsky vzdělané konstruktéry, ale i kvalitní zaměstnance, například zámečníky či svářeče.

Pomůže nám mistrovská zkouška

Havlíček připustil, že problém je dlouhodobý. Podle něj ale nezačíná až na středních školách. „Začít se musí na základních školách,“ uvedl ministr. Připomněl připravované pracovní vyučování s novými technologiemi a dodal, že u duálního vzdělávání podle něj není hlavní překážkou zákon, ale ochota škol a firem spolupracovat.

„Problém duálního vzdělávání a do značné míry možná i jeho absence u nás není v zákoně. Problém je v těch firmách a v těch školách,“ řekl Havlíček. Dodal, že právě v Moravskoslezském kraji podle něj tento model historicky funguje lépe než v jiných regionech.

Na Pavlíčkův dotaz k možnosti dovážet kvalifikované pracovníky vicepremiér odpověděl, že podle něj dnes není hlavní problém v kvótách, ale v rychlosti vyřizování žádostí. Čekání se podle něj pohybuje kolem 90 dnů, cílem vlády je dostat se na 30 až 45 dnů. Zmínil také mistrovskou zkoušku, která má podle něj posílit prestiž kvalifikovaných řemesel.