Jako jednatel městské společnosti DKMO se Jan Žemla zároveň podílí na formování programu budoucího koncertního sálu, který Ostrava buduje vedle rekonstruovaného kulturního domu – dohromady kulturního centra VOX.
„Věřím, že propojení filharmonie s festivalem a koncertním sálem bude efektivní a přispěje k tomu, že hudební Ostrava získá významné místo v evropském kontextu,“ říká Žemla, vystudovaný muzikolog a klavírista původem z Brna, který působí v Ostravě od roku 2012.
Z programu festivalu se dívá Leoš Janáček oblečený v lesklém tyrkysovém saku a barevných stuhách místo kravaty. Co tím chcete říct?
Odráží to náš přístup k festivalu. Vedle důrazu na kontinuitu, což je vyjádřeno zachováním loga nebo i dříve používanými grafickými liniemi, demonstrujeme změnu. Chceme být seriózní, a vysoká umělecká kvalita je naše priorita, ale nechceme být až tak úplně konzervativní. Chceme se více otevřít a dělat programy pro široké spektrum lidí. A při úvahách o tom, jak to dát najevo, jsme si položili otázku, jaký by byl dnes Leoš Janáček – umělec zcela mimořádně originální.
V čem spočívala jeho originalita?
V padesáti letech vytvořil hudební styl, který neměl obdoby. V zásadě na nic nenavazoval, a navázat na něj se také nikomu moc nepodařilo. Prostřednictvím studia Kantor's Creative Club a s pomocí umělé inteligence jsme si s ním trochu pohráli. Cílem je, abychom na náš festival upoutali větší pozornost.
Janáček bude znít na festivalu často, zvláště na Hukvaldech. Je to tak, že jste program v Janáčkově rodišti trochu rozšířili?
Navazuji na to, co už vybudovali mí předchůdci, jen tu scénu lehce rozšiřuji. A využívám k tomu i prostoru Hukvaldského dvora, který vznikl nově z iniciativy obce Hukvaldy.
Hudební skladatel Leoš Janáček v moderním provedení jako ústřední motiv letošního Mezinárodního festivalu hudby Leoše Janáčka. (10. dubna 2026)
Uvažujete do budoucna o dalším rozvoji programu festivalu na Hukvaldech?
Rozhodně. Je to nádherné místo s obrovským geniem loci. Mojí ambicí je udělat z Hukvald špičkovou festivalovou destinaci, něco jako Salzburg Moravskoslezského kraje. Je to však hlavně otázka peněz. Chtěl bych v dohledné době minimálně zvětšit zastřešení pódia amfiteátru v oboře, aby se tam dalo hrát i za deště. Jednáme také s hradem, kde pro příští roky plánujeme akce jako například minigastrofestival doprovázený autentickou středověkou hudbou. A už letos máme mimořádný projekt v bývalé hradní věži motta.
Co to bude?
V podání brněnského souboru Ensemble Opera Diversa tam zazní Janáčkova říkadla a také hudba minimalisty Steva Reicha. Těším se rovněž na to, že na Hukvaldy přijede udělat komentovanou procházku muzikolog Jiří Zahrádka, přední specialista na Janáčka.
Mezi vyprodané akce festivalu patří výlet na koncert do katovického sídla Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Jakou roli hrála tato oceňovaná koncertní hala při úvahách o možnosti postavit něco podobného v Ostravě?
Poláci postavili asi čtrnáct kvalitních koncertních sálů, ten katovický je nám nejblíž a byl pro nás velkým vzorem. Když se hala v roce 2012 otevřela, jezdili jsme tam pro inspiraci. Napadlo mě zprostředkovat ten zážitek z dokonalého koncertního prostoru i dalším lidem, aby si uvědomili, proč jsme prosazovali podobnou stavbu v Ostravě. Součástí výletu bude prohlídka s architektem. Mimochodem, akustiku pro Ostravu bude dělat stejný akustik jako v Katovicích. Poláci přijedou i k nám. Koncert katovického symfonického orchestru s legendární dirigentkou Marin Alsop a klavíristou Lukášem Vondráčkem bude patřit na letošním festivalu k nejzásadnějším.
Zahájení se symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, který zahraje také Janáčkovu Sinfoniettu, bude v Divadle Antonína Dvořáka. Proč tam? O Gongu v atraktivních Dolních Vítkovicích jste neuvažovali?
Ne. Naše filharmonie sice pořádá v Gongu večery filmové hudby nebo třeba koncerty s Vojtou Dykem, ale je to prostor akusticky velmi problematický. Zvuk se musí zásadně vylepšovat elektronicky, a tomu se chceme u koncertu ryze klasické hudby s předním světovým sólistou vyhnout. Vesmír, kde je momentálně po provedených úpravách nejlepší akustika v Ostravě, však není pro takovou příležitost, jako je zahajovací koncert mezinárodního festivalu, dost reprezentativní. Divadlo Antonína Dvořáka je po určitých akustických úpravách nejlepším řešením.
Co ve Vesmíru chybí?
Je to bývalé kino, foyer je tak dimenzováno a není tam místo pro bufet. V létě je aspoň možné řešit to stany umístěnými před budovou, kde si diváci mohou dát chlebíček, kávu nebo víno. Problémem je taky zastaralá vzduchotechnika. V létě tam bývá vedro, nicméně snažíme se to řešit chlazením prostoru pomocí mobilních klimatizačních jednotek.
Koncertní sál pomůže celému regionu
Kolik se tam vejde diváků?
Hlediště je trochu malé. Kapacita je necelých pět set lidí. Děláme proto často místo jednoho koncertu dva, což je však ekonomicky neefektivní. A strašně malé je naše zázemí. Členové orchestru nemají dostatečný prostor se rozehrávat nebo zkoušet, a tak to často musí dělat doma. Třeba pro hráče na flétnu nebo trubku, kteří bydlí v paneláku, je to velký problém.
Má to provizorium, které trvá už tři roky a pár let ještě potrvá, i nějakou pozitivní stránku?
I přes limity kina Vesmír jsem rád, že se nám podařilo tento prostor pronajmout a že se o něj nemusíme s nikým dělit. Další zázemí, hlavně skladovací prostory pro velké nástroje, máme na Černé louce. Jsem vděčný divákům i členům orchestru, že toto dočasné řešení trpělivě akceptují. Především vidina koncertního sálu, který roste a má reálné datum dokončení, což mi připadá skoro jako zázrak, nás motivuje k tomu, abychom si nestěžovali a snažili se fungovat co nejlépe i za těchto podmínek.
Daří se to?
Myslím si, že třeba naše nedávné, historicky první turné po Velké Británii dokládá, že Janáčkova filharmonie umělecky roste. Zažili jsme vřelé přijetí a skvělé recenze našich výkonů. A hned jsme obdrželi pozvání na další turné.
Co byste vzkázal kritikům, kteří tvrdí, že koncertní sál v Ostravě je zbytečně megalomanský projekt, a skeptikům, kteří říkají, že nebude využitý?
Jsem přesvědčený, že koncertní sál bude využitý a velmi přínosný. Nejde jen o koncertní sál, ale spolu s rekonstruovaným kulturním domem vznikne kulturní komplex, který bude dennodenně sloužit široké veřejnosti i po komerční stránce. Rozhodně tam nebudeme dělat jen umění pro izolovanou skupinku lidí. Podle našeho propočtu a střízlivého odhadu by komplex mohlo ročně navštívit půl milionu lidí. Vlije to nejen kultuře v Ostravě nový život. Pomůže to celému regionu, podobně jako se to v souvislosti se stavbou koncertního sálu stalo v Katovicích. Každá koruna vložená do stavby koncertního sálu se vrátí na tržbách v hotelích, restauracích, vzniknou nová pracovní místa. O ekonomické návratnosti nemám pochyb. A zvýší to atraktivitu a prestiž města v mezinárodním měřítku. Pro někoho to může být jeden z faktorů, proč v Ostravě zůstat a nebo se sem přestěhovat.
