Zrušení verdiktu žádali čtyři z pěti mužů zodpovědných za rekonstrukci mostu ve Studénce, který se zřítil na koleje před přijíždějící rychlík. Při následné srážce zemřelo osm lidí a desítky dalších utrpěly zranění.
Podle soudu je dovolání Petra Janouškovce, Michala Fonioka, Miroslava Kovalíka a Oldřicha Magnuska zjevně nedůvodné.
Jak potvrdila mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomčíková, toto rozhodnutí je možné napadnout ústavní stížností k Ústavnímu soudu.
„Ještě jsem tuto možnost neprobíral se svým právníkem,“ odpověděl odsouzený Petr Janouškovec na dotaz redakce, jestli uvažuje o stížnosti.
Souvislosti s pádem mostu
Janouškovec, který měl stavbu ve Studénce na starosti, od začátku popírá jakoukoliv vinu. Ve svém dovolání argumentoval mimo jiné tím, že podle smlouvy vůbec nebyl zodpovědný za věci, které mu dával soud za vinu, anebo nebyly v příčinné souvislosti s pádem mostu.
Neštěstí ve StudénceMezinárodní rychlík z Krakova do Prahy Comenius narazil 8. 8. 2008 ve Studénce do opravovaného silničního mostu, který se těsně předtím zřítil na koleje. Strojvedoucímu se podařilo snížit rychlost ze 135 kilometrů na 90. Srážce ale nedokázal zabránit. Nehodu nepřežilo 8 cestujících. Více než 95 lidí utrpělo různě těžká zranění. Škoda byla vyčíslena na více než 177 milionů korun. |
Soudkyně v závěru odůvodnění zdůraznila zásadní význam znaleckého posudku znalkyně Miloslavy Pošvářové pro posouzení otázky příčinné souvislosti, která se případem táhla od začátku.
Znalkyně vypracovala v součtu celkem dvacet devět rizikových situací či rozhodnutí přičítaných obviněným, které gradovaly až do pádu mostu. Začalo to podle ní už projektovou dokumentací, která nešla dodržet.
„V každé fázi se ale mohly práce zastavit. Mohlo se vše napravit a nikdy by k havárii nedošlo, což se však nestalo, protože došlo k pádu mostu. Všech těchto dvacet devět skutečností se přímo či nepřímo spolupodílelo na tragické události a dovolatelé za ně nesli odpovědnost,“ shrnula soudkyně Šámalová.
Deset lidí
Policejní vyšetřování havárie skončilo po dvou letech návrhem na obžalobu deseti lidí, včetně jednoho úředníka Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, který byl investorem stavby.
Soudní řízení trvalo dvanáct let. Skončilo podmínkami pro pět stavebníků. Petr Janouškovec a Michal Foniok pracovali pro generálního dodavatele stavby, někdejší společnost Ostravské dopravní stavby (nyní Eurovia). Miroslav Kovalík, Oldřich Magnusek a Zdeněk Malý byli odborníci firmy Bögl a Krýsl, která měla jako subdodavatel na starosti manipulaci s opraveným mostem nad tratí. Vlaky tam tenkrát jezdily bez jakéhokoli omezení.
Vlekoucí se soudní řízení kritizovali někteří pozůstalí a další lidé, kteří v případu vystupovali jako poškození. „Nikdo za nic nemůže. Přitom taková tragédie,“ konstatovala jedna z cestujících Naďa Tomčíková, která tehdy ve vlaku ošetřovala raněné.
Kauzou se zabývala i kancelář ombudsmana. Podle jeho asistenta Alexandra Schroma se na případu ukázalo, že soudní systém si není schopen s podobně složitými kauzami poradit. Nejvíce tím podle něj trpí poškození.
15. července 2010 |
