Výsledek mnohaletého výzkumu, nabízející detailní pohled na vývoj památky i osudy jejích obyvatel, vznikl v rámci programu NAKI III a zájemci si jej mohou zakoupit na e-shopu NPÚ.
Knihu V lesku knížecí koruny připravila editorka a kastelánka státního zámku Raduň Markéta Kouřilová. Publikace má podtitul „Stavební a kulturní dějiny raduňského šlechtického sídla“ a věnuje se stavebním proměnám zámku od 14. století do 20. století.
Vývoj raduňského sídla na základě archeologického, historického, uměnovědného a stavebněhistorického výzkumu sledovali odborníci z Národního památkového ústavu a Slezské univerzity v Opavě.
„Na vzniku knihy se podílel tým odborníků, kteří spojili výsledky svého dlouholetého výzkumu. Díky této spolupráci se podařilo zachytit dějiny raduňského zámku z různých úhlů pohledu. Nejde přitom jen o příběh jedné stavby, ale především o příběh lidí, kteří ji po staletí obývali, utvářeli její podobu a svými osudy se zapsali do jejích dějin,“ říká Markéta Kouřilová, kastelánka zámku Raduň.
Vítězové od Waterloo
„V 19. století se na raduňský zámek přiženil rod Blücherů, tehdy jedno z nejznámějších šlechtických jmen v Evropě. Jejich předkem byl pruský maršál Gebhard Leberecht Blücher, jeden z vítězů bitvy u Waterloo,“ naznačila kastelánka.
Povědomí o tomto rodu už není příliš rozšířené, ovšem jeho příslušníci významně ovlivnili podobu Raduně.
„Kniha ukazuje, že zámek nebyl izolovaným sídlem na mapě Slezska, ale součástí širší evropské rezidenční sítě, v níž se život jeho majitelů odehrával mezi Raduní, pruskými statky i dalšími rodovými sídly,“ dodává Kouřilová.
Ulovit lva a zbohatnout. Na zámku v Raduni oživili africké dobrodružství hraběte Blüchera |
Autoři díla už uspořádali besedu, která se uskutečnila v červenci v Raduni. „Mimo jiné tam zaznělo, proč má zámek dvě tváře, jak jeho podobu ovlivnily ženy nebo co psal dobový tisk o třetím knížeti Blücherovi,“ přiblížila editorka publikace.
Podle receptů z kuchařské knihy šlechtičny Eleonory Lichnovské z první třetiny 19. století připravila na akci Irena Korbelářová ze Slezské univerzity v Opavě také ochutnávku dobového občerstvení.
V lesku knížecí korunyKolektiv autorů knihy tvoří Marek Kiecoň (NPÚ), Irena Korbelářová (Slezská univerzita v Opavě), Petr Kozák (Slezská univerzita v Opavě), Dalibor Prix (Slezská univerzita v Opavě), Romana Rosová (NPÚ) a Markéta Kouřilová. Analyzuje vývoj raduňského sídla od středověké tvrze k renesančnímu zámku a dále jeho klasicistní a následně historizující přestavbu, které mu daly dnešní podobu. Rovněž představuje proměny funkčního rozvržení a využití raduňského sídla a jeho úlohu v rámci sídelní strategie jednotlivých majitelů a zasazuje stavební vývoj zámku do širších souvislostí, když sleduje také osudy, působení a motivy osobností (majitelů), které tyto přestavby iniciovaly, včetně kontextu s vývojem celého panství, respektive dalších majetků. Prodejní cena publikace: 530 Kč. Knihu lze zakoupit na e-shopu NPÚ nebo na ostravském odborném pracovišti Národního památkového ústavu. |
