Cerna.AI Festival je celodenní konference zaměřená na umělou inteligenci a její praktické využití i dopady na společnost. Letošní první ročník nabídl v ostravském Gongu sedm scén, více než stovku odborníků, desítky přednášek a workshopů i prezentace konkrétních technologií.
„Začínáme sami sobě způsobovat takzvaný gradual disempowerment (postupnou ztrátu kontroly – pozn. red.). To znamená, že zbavujeme sami sebe možnosti vládnout nad tím světem,“ upozornil v úvodu odborník na umělou inteligenci Jan Romportl.
O něco optimističtější pohled nabídla naopak archeoložka a antropoložka Sára Polak. Na festival přijela s příznačně nazvanou přednáškou „Budoucnost má paměť: co archeologie a antropologie vědí o AI“.
Na otázku, zda lidstvo nástup umělé inteligence přežije, odpověděla bez váhání. „My to vždycky přežijem. A mně by se líbilo, kdybychom to přežili takoví trošku šťastnější a kdybychom si to i užili,“ přiblížila Sára Polak svůj pohled na svět i AI.
Současná společnost je podle ní příliš zaměřená na výkon a poněkud zapomíná na emoce, rodinu a pospolitost, tedy věci, které se obtížně optimalizují. „Myslím, že bychom se k tomu měli vrátit a AI nechat dělat ty tabulky a ty blbosti, které bychom my dělat neměli,“ dodala.
„Je to vlastně AI konference, ale my jdeme proti tomu hypu (přehnanému nadšení – pozn. red.). Snažíme se dostat povědomí o AI tam, kde reálně je,“ vysvětlil ideu celé konference, v kontrastu s úvodním varováním Jana Romportla, Dalibor Mráz z platformy Cerna AI. Podle něj bylo cílem návštěvníky mimo jiné „usadit na zem“ a ukázat jim, co současná technologie skutečně umí, ale také co zatím neumí.
Na stovky zájemců se už nedostalo
Zájem o akci byl přitom výrazně větší, než organizátoři očekávali. 2 400 lístků se prodalo velice rychle a přes 700 dalších zájemců se už na vyprodaný festival nedostalo.
Pořadatele překvapil zájem mimo region. Zhruba dvě třetiny návštěv webových stránek festivalu pocházely z Prahy a okolí.
AI začíná rozhodovat také o povýšení. Firmy sledují, kdo ji skutečně používá |
Festival zaplnil multifunkční halu Gong v ostravské Dolní oblasti Vítkovice, někdejší plynojem přestavěný na konferenční a společenský prostor, do posledního místa. Program probíhal na sedmi scénách, doplňovaly jej workshopy a prezentace firem a institucí.
Jedinou častější výhradou, kterou bylo mezi návštěvníky slyšet, byla horší akustika na některých místech Gongu, problém známý i z jiných akcí pořádaných v hale.
Vedle debat o budoucnosti AI mohli návštěvníci vidět i technologie, které už dnes fungují v praxi. Jednou z nich byl systém pro dlouhodobé sledování EKG. Pacient nosí hrudní pás a data z něj zpracovává mobilní aplikace se dvěma systémy umělé inteligence. Jeden čistí záznam od šumu, druhý v něm vyhledává srdeční arytmie.
„Nechci říct, že to nahradí lékaře, ale rozhodně to jak lékaři, tak i pacientovi ušetří čas,“ popsala Lucie Šindelářová, medical sales manažerka pro Moravu.
Lékař podle ní nemusí procházet dlouhé záznamy EKG, ale dostane přímo úsek, v němž systém zachytil problém. Technologii podle ní využilo už přes tři tisíce pacientů a funguje ve více než šedesáti nemocnicích.
Regionální novináři mají naději
Jedna z přednášek se dotkla přímo také žurnalistů. Výzkumníci Ostravské univerzity vedli rozhovory s téměř čtyřiceti novináři a novinářkami napříč redakcemi. Z dosavadních výsledků jim nevychází, že by umělá inteligence novinářskou práci nahrazovala.
Obtížně nahraditelná je podle nich především práce v terénu a reportáže. A určitou výhodu má paradoxně právě regionální žurnalistika. „Regionální novinařina je o něco hůře nahraditelná, protože máme méně digitálních dat, prostě musíte jít na místo, musíte si tam s někým popovídat,“ potvrdil Josef Kundrát z Ostravské univerzity.
