„Objem ložiska se odhaduje na 400 kubíků rašeliny a jeho mocnost se pohybuje od půl metru do metru a dvaceti centimetrů. Rašelinu těžíme každý rok o objemu mezi deseti a dvaceti kubíky,“ popisuje Tomáš Kocman.
Coby balneotechnik Horských lázní Karlova Studánka dohlíží na těžbu a kvalitu používané rašeliny. Vytěžit jí mají lázně povoleno právě nejvýš dvacet kubíků ročně.
Oplocená louka leží uprostřed lesů asi osm kilometrů od Karlovy Studánky. Léčivou hlínu tam těží malý bagr a ručně i pracovníci lázní. Nejprve ale traktor musí odhrnout svrchní porost a drny. Bagr i pomocníci s lopatami pak unikátní rašelinu umístí na vozík. Vyberou ji až na skalní podklad a poté převezou do dřevěného přístřešku přímo v areálu ložiska.
Léčivá rašelina● Rašelina vzniká v zamokřených oblastech tisíce let pomalým rozkladem rostlin bez přístupu vzduchu. ● Drží vodu, kypří a zlehčuje půdu. ● Rašeliniště ve svém okolí pomáhají udržovat vysoký podíl oxidu uhličitého v minerálních pramenech. ● Léčebný účinek stojí na kombinaci tepelného působení a biologicky aktivních látek obsažených v rašelině. ● Vlivy léčby rašelinou v Karlově Studánce letos prověřil i projekt ministerstva zdravotnictví. ● Loni lázeňští zdravotníci aplikovali 1 779 rašelinových zábalů. |
„Je to gravitační skládka, kde rašelina bude tři týdny, aby z ní odtekla gravitační voda. Pak ji převážíme do skládky v lázních a tam o ni pečujeme celý rok. Pravidelně se skrápí, berou se z ní vzorky a testuje se její kvalita,“ popsal proces Kocman.
Každé odtěžené pole pracovníci označí cedulkou s rokem těžby, aby měli přehled o cyklu jeho využití a následném zavodňování. Vytěžené místo zároveň postupně znovu zavozí použitou rašelinou a nechávají ji regenerovat.
„Musí ležet pět let a zase se zavodní. Evidence cedulkami je nutná. Pole za chvíli zaroste a už to není poznat. Když po pěti letech vzorky potvrdí její kvalitu, můžeme rašelinu znovu použít,“ nastínil Kocman. Novou léčebnou směs ale regenerovaná rašelina tvoří jen z padesáti procent, zbytek je nově vytěžená hmota.
„Přímé rašelinové zábaly patří k tradiční lázeňské léčbě v Karlově Studánce,“ uvedla ředitelka lázní Irena Vašicová. Využitím rašeliny totiž lázně navázaly na praxi zavedenou už před více než sto lety.
„První těžba se tady uskutečnila v roce 1910. Ukončena byla v padesátých letech. My jsme v roce 2017 po téměř osmdesáti letech těžbu rašeliny obnovili,“ upřesnil Tomáš Kocman.
Rašelina pomáhá s bolestí kloubů, zad a dalšími problémy pohybového aparátu. Má dvojí účinek.
S tebou mě baví svět i Místo zločinu. Karlova Studánka má filmovou stezku |
Působí stále trvajícím teplem a hluboce prohřívá část těla, kde je přiložena. „Má v sobě osmdesát procent vody, uzavřené v jemných kapilárách, což způsobuje její teplostálost. Když ji zahřejeme, teplota kompaktně drží,“ objasnil balneotechnik Kocman. Zároveň z ní léčivé složky, například sírany či hydrogenuhličitany, prostupují přes kůži a podílejí se na ozdravných procesech.
Pacienti lázní Karlova Studánka si oblíbili pobyty se psy, jde o unikátní projekt |
Před použitím ji lázeňští pracovníci upraví ve speciálním přístroji s hnětacími metlami při teplotě do 46 stupňů Celsia. „Dělá mi to dobře na kolena. Je to příjemný, hřejivý pocit,“ popsal jeden z pacientů lázní Petr Odnoga, který si v Karlově Studánce právě léčí artrózu kolen a zánět kloubu.
Protože jde o unikátní a omezený přírodní zdroj, byla dosud rašelina jen „na předpis,“ tedy pro pacienty na lázeňském pobytu placeném pojišťovnou. Od září se to mění.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Jsme léčebné lázně a neměl by být rozdíl mezi tím, kdo lázeňskou péči hradí, jestli pojišťovny, nebo samoplátci. Od 1. září budou moci zábaly využívat všichni, kdo si přijedou upevňovat zdraví,“ ohlásila ředitelka Vašicová.
Avšak vzhledem k tomu, že procedura není vhodná při akutních zánětech nebo například srdečních potížích, vhodnost musí posoudit zdravotník.
