Po nedávných prohlášeních ministra průmyslu Karla Havlíčka, že kraj má být při přípravě těchto zdrojů „první na pásce“, dali krajští zastupitelé najevo, že o zařazení mezi prioritní lokality dál stojí. Schválili deklaraci podpory výstavby malých modulárních reaktorů na území kraje. Jádro je podle nich nejvhodnějším řešením pro zajištění energetické bezpečnosti po konci uhlí.
Jako nejvhodnější lokality pro budoucí reaktory o výkonu až 470 megawattů se zvažují Dětmarovice, ostravské Kunčice či Blahutovice, přičemž v Dětmarovicích by stavba mohla začít v roce 2035.
Navzdory schválení deklarace však v diskuzi zazněly i kritické hlasy upozorňující na vysokou ekonomickou náročnost a fakt, že jaderné technologie aktuální energetický deficit v nejbližších letech nevyřeší.
„Kraj jako průmyslový region malé modulární reaktory potřebuje. Chceme zde udržet průmysl, navíc chceme zajistit teplo domácnostem napojeným na dálkové vytápění,“ uvedl hejtman Josef Bělica.
První modulární reaktor by mohl být na Karvinsku, zapojit se chtějí i vítkovické strojírny |
Důležitost získání takového zařízení zastupitelům připomněl Stanislav Mišák, ředitel Centra energetických a environmentálních technologií VŠB-TUO. CEET se zabývá mimo jiné výzkumem nízkouhlíkové a udržitelné energetiky.
„Už nyní, tedy v letech 2026 a 2027, nám chybí 600 megawattů výkonu, který do kraje dokupujeme. Je to výkon tří bloků Dětmarovic,“ přiblížil aktuální energetickou situaci v kraji Stanislav Mišák. Podle něj se bude deficit kraje v dalších letech dál prohlubovat.
Další významnou roli podle něj hraje teplo. Jaderný zdroj by nemusel vyrábět jen elektřinu, ale mohl by pomoci také centrálnímu zásobování teplem.
„Vyvedení zbytkového výkonu z jádra na bázi tepla je naprosto klíčové. Jinak nejsme v rámci centrálního zásobování teplem schopni zajistit dodávku tepelné energie, především pro zimní špičku,“ doplnil ředitel CEET.
Dětmarovice, Kunčice, Blahutovice, vyberte si
Jaderné jednotky by v regionu mohly stát například v areálu bývalé uhelné elektrárny v Dětmarovicích, v ostravských Kunčicích nebo v Blahutovicích na Novojičínsku, v lokalitě vymezené pro jadernou elektrárnu už před mnoha lety.
V Dětmarovicích by se podle dřívějších tvrzení mohl malý modulární reaktor začít budovat v roce 2035, se zahájením plného provozu se počítá okolo roku 2045.
Právě Dětmarovice se v debatě zastupitelů objevovaly nejčastěji. Zastupitel Vladimír Návrat ale upozornil, že uvažovaný zdroj výkonem rozhodně nepřipomíná původně plánovanou malou technologii. „470 megawattů není malý reaktor, ale to je v podstatě jeden reaktor v Dukovanech, když byly stavěny,“ řekl.
Současně ale Dětmarovice považuje za logickou lokalitu, právě kvůli teplárenství. Už nyní zásobují teplem Bohumín a Orlovou.
V debatě ale zazněly i pochybnosti. Zastupitel Libor Witassek upozornil, že malé modulární reaktory nejsou řešením, které by mohlo energetickou bilanci kraje zlepšit v nejbližších letech.
Éra modulárních reaktorů se blíží. Řešíme, kde budou stát, říká Čermák z ČEZ ESCO |
„Kraj by měl především trvat na tom, abychom rychle dobudovali již existující technologie a pomocí plynových a jiných projektů ten deficit nahradili z jiných zdrojů. Tyhle sny, to je hezké, ale energetiku to v dostupném horizontu nezachrání,“ konstatoval Libor Witassek.
Deklaraci podpořil i Josef Babka, upozornil však na ekonomickou stránku projektu. „To není žádná malá stavba, to je 470 megawattů,“ řekl Babka ke zvažovanému typu reaktoru. „Divím se, že by někdo chtěl stavět Temelín a Dětmarovice v jednom zápřahu. Myslím si, že to je ekonomicky neúnosné,“ uvedl.
Kraj o jaderný zdroj usiluje dlouhodobě. Už v roce 2021 podepsal se společností ČEZ smlouvu o spolupráci při přípravě výstavby malých jaderných reaktorů, o rok později navázalo memorandum s VŠB-TUO, Veolií Energie ČR a společností Witkowitz Atomica.
