Radnice a magistráty velkých měst v regionu volily různé způsoby modernizace teplárenství, výsledná cena je ale často podobná.
Před deseti lety byla cena tepla v kraji relativně jednotná, pohybovala se kolem 500 Kč/GJ. Dnes v rámci kraje vedle sebe existují místa, kde lidé platí za stejnou komoditu třeba i o 75 procent více než jejich sousedé o pár kilometrů dál.
Nejlevnější teplo v kraji si pro rok 2026 drží Bohumín a Třinec.
V Bohumíně, který těží ze strategické smlouvy s elektrárnou v Dětmarovicích, zaplatí lidé přibližně 769 Kč/GJ. Třinec se drží na úrovni 832 Kč díky napojení na odpadní teplo z tamních železáren.
Stoupnou hlavně ceny vody a tepla, služby zajišťované městy spíše nezdraží |
„Cena tepla se odvíjí od cen paliv na trhu. Energetika Třinec se postupně odklání od uhlí, což se zřejmě v budoucnu projeví v růstu ceny. Zatím je ale cena pro občany výhodná a klientů mírně přibývá,“ konstatoval mluvčí třineckého magistrátu Stanislav Cieslar.
Největší cenový šok statisticky zažili obyvatelé Ostravy. Z pozice nejlevnějšího města kraje (454 Kč v roce 2015) se vyšplhala na 1 176 Kč v roce 2025. Paradoxem je, že ačkoliv se v ostravských teplárnách společnosti Veolia stále topí uhlím, lidé už platí ceny odpovídající využívání „čistých“ zdrojů.
Hlavním důvodem jsou podle zástupců teplárny emisní povolenky. Jejich cena během posledních deseti let vzrostla ze sedmi na 75 a více eur.
„Současně výrazně narostly i ceny uhlí, elektřiny, investic, oprav, údržby i mzdové náklady,“ konstatoval Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia, která většinu tepláren v kraji provozuje. „Cestou, jak stabilizovat cenu, je odchod od fosilních paliv, snižování nákladů na oxid uhličitý a vyšší účinnost výroby.“
Havířovský experiment skončil neúspěchem
Změna by v Ostravě měla přijít během několika let. Stavba plynového potrubí z Děhylova do teplárny v Ostravě–Třebovicích se už chystá, do konce desetiletí by vše mělo být hotovo.
Na dřevní štěpku už například přešla teplárna Veolie ve Frýdku-Místku. Dále do bytů jej přenáší městská společnost Distep. Cena za GJ se tam za deset let zvýšila ze 450 na 1 090 korun.
„Změny cen odpovídají změnám u primárního dodavatele. Klíčem k jejich udržení je přechod z černého uhlí a soustavná modernizace,“ vysvětlil ředitel Distepu Jiří Čuda důvody zdražení.
Experiment s hledáním nových zdrojů tepla má za sebou Havířov. Po několikaleté snaze zajistit nové zdroje město opět podepsalo dlouholetou smlouvu na dodávky tepla s Veolií. Havířov, kde se cena za deset let zvýšila o 104,6 procenta, tak i nadále bude odebírat teplo z karvinské teplárny.
Zatímco velká města spoléhají na korporátní dodavatele, Nový Jičín sází na vlastní investice. Mezi lety 2019 a 2026 město do tepelného hospodářství vložilo 133 milionů korun. Cena se i tak zvýšila o téměř 120 procent.
„Nemáme křišťálovou kouli, geopolitický vývoj nelze predikovat. Investice mají za cíl udržení přijatelné hladiny ceny a zabránit jejímu skokovému zvyšování,“ vysvětluje místostarosta Nového Jičína Václav Dobrozemský.
Podobný tlak cítí i v Krnově, kde také přešli na spalování štěpky. „Máme teplárnu společnosti Veolia, ale kvůli rostoucím cenám do budoucna počítáme s diverzifikací zdrojů tepla,“ potvrzuje mluvčí radnice Dita Círová.
Nejdražšími místy kraje tak byl v minulém roce Bruntál (1 345 Kč/GJ) a Opava (1 286 Kč/GJ). Pro průměrnou rodinu v panelovém bytě se spotřebou 25 GJ ročně to znamenalo výdaj přes 33 tisíc korun. V Bohumíně stejná rodina zaplatí jen 19 tisíc.
