„Teď se sází různé aleje, tak mne napadlo jednu udělat i u nás. Chtěli jsme tomu ale dát nějaký nápad, takže ta naše je tvořena ze starých místních odrůd, říkáme jí muzeum starých chutí,“ vyprávěl Kučera.
Mořkov je podle jeho slov spjat s tradicí pečení koláčů, přičemž jedna z nejoblíbenějších náplní je hrušková. „Díky tomu se tady v zahradách uchovaly staré odrůdy hrušek používané na sušení, ze kterých se dělají zmíněné hruščáky,“ popsal starosta.
Hrušky tak tvoří značnou část z 57 vysázených stromů. Dále jsou to i jabloně, třešně, višně nebo i ořešáky, dohromady čtyřicet různých odrůd – některé z nich jsou zastoupeny více stromy.
Nejvíce starých odrůd se zachovalo tam, kde holdovali pálence, říká ekolog |
Při hledání stromů k výsadbě spolupracoval zejména s pomologem Ivanem Bartošem ze Studénky, který se starými odrůdami dlouhodobě zabývá. „Vycházeli jsme také z toho, že odrůdy jablek jsou si poměrně dost podobné, zatímco odrůdy hrušní jsou velmi pestré, i pro pomology byly některé z objevených druhů překvapením,“ řekl Kučera.
„Jako myslivec třeba vím o některých stromech, které rostou v lese. Lidé je na svazích sázeli v době, kdy tam byly ještě holiny. Takže tam rostou třeba staré hrušně, mají i sto let, nikdo se o ně už dlouho nestará.“
Odrůdy, které jinde nenajdete
Některé odrůdy jsou místní unikáty, v obci je pěstují po desetiletí a mnohdy vznikly díky místním ovocnářům. „Kromě známějších, jako jsou hrušeň Ovesnačka, Špinka, Solanka, Krvavka či Hnilička, zde potkáme i méně častá jména, například hrušeň Knězůvka, Herodova, Avranšská a Nagevicova, nebo také jména místní jako jabloň od skály,“ přiblížila Marie Popelářová ze Správy CHKO Beskydy, která na akci pomáhala zajistit finanční grant.
Podle ní je jedním z cílů akce, aby zmíněné odrůdy zůstaly zachovány pro další generace. „Často jde o druhy, které nikde jinde než tady v regionu nenajdete,“ podotkl Kučera.
Podzimní sázení mělo v Mořkově značný ohlas. „Na sázení přišlo asi tři sta lidí, to byla přitom docela zima. Je vidět, že místní lidé to vzali za své,“ hodnotil akci starosta.
Na první plody si však budou muset všichni ještě dlouho počkat. „Dnes lidé chtějí, když zasadí strom, aby jim plodil co nejrychleji. Přitom staří hospodáři, když sadili strom, deset let čekali na první plody, ale na oplátku ten strom nebyl jen pro generaci toho sedláka, ale i pro ty, co přišly po něm. Dnešní odrůdy budou rodit brzy, ale mají krátkou životnost,“ podotkl Adam Kučera.
