„Když srovnáme statistiky za posledních pět let, tak ten úbytek návštěvníků je vidět,“ řekl David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea v Opavě.
Podobně mluví Andrea Vlachovská z Muzea Beskyd. „Vnímáme, že návštěvnost klasické stálé expozice už spíše klesá. Zachraňují to buď sezonní výstavy, nebo různé muzejní programy,“ podotkla.
„Celkově ubývá běžných turistů, místo toho roste zájem o edukační programy ze strany škol,“ uvedla ředitelka Muzea v Bruntále Ema Havelková.
Zámky i muzea. Do moravskoslezských památek letos půjdou stovky milionů |
Právě programy a aktivity pro školy či pro jiné větší skupiny jsou tím, co návštěvnost muzeí v současné době zachraňuje. „U nás počty lidí neklesají. Ale je nutné říct, že velká část návštěvnosti dnes stojí na školách a větších skupinách na úkor tradičních návštěvníků,“ přiblížil ředitel Muzea Novojičínska Aleš Knápek.
Důležité produkty na míru
O edukační, tedy vzdělávací programy je zájem. „Zaznamenáváme dokonce převis poptávky nad nabídkou, kde narážíme na hranice našich muzejních prostor i personálního zajištění,“ podotkl Knápek s tím, že lákat se daří i další věkové skupiny.
Pro ně muzeum v uplynulých letech přichystalo například kurzy lidových tanců či výuku tradiční výšivky. „Tyto programy pro nás mají pozitivní dopad i v tom, že se nám tak daří navázat na muzeum stále větší okruh lidí, kteří se k nám opakovaně vracejí, nebo řeknou jiným, že se jim u nás líbilo,“ doplnil ředitel Muzea Novojičínska.
Také další muzea se snaží ovlivnit co nejširší skupiny zájemců. „My kromě škol ve velké míře cílíme i na seniory. Oslovujeme například domovy seniorů či jiné organizace s nabídkou komentovaných prohlídek,“ popsal ředitel Ostravského muzea Filip Petlička. „Důležité je, abychom pro každou takovou skupinu měli připravený produkt na míru. Něco jiného bude fungovat na děti, něco jiného na rodiče s dětmi, něco jiného na seniory.“
Petlička zároveň chápe, proč už tradiční expozice tolik nelákají. „Změnila se společnost i lidé. Už je tolik nebaví vitríny se starými předměty, nechtějí číst dlouhé popisky. Chtějí, ať si jich někdo všímá, ať je to zajímavé,“ nastínil.
„Dnes už se nenosí prohlídka s výkladem průvodce, kdy děti nehybně stojí, poslouchají, nesmí vyrušovat a ničeho se dotýkat, naopak,“ potvrzuje mluvčí Muzea Těšínska Lenka Ježová Bichlerová.
Muzejní aktivity tak mohou mít různou podobu. „Ať už to jsou drobné doprovodné programy k výstavám či expozicím, komentované prohlídky, různé kvízy, hledačky, workshopy, přednášky, exkurze, velikonoční či vánoční jarmarky, muzejní noc, akce typu living history, noční prohlídky, dílny a podobně,“ vypočítala Ježová Bichlerová.
Největší úspěch tak podle ní mají programy, v nichž si mohou děti téma „osahat“ vlastníma rukama. „Například v Archeoparku Chotěbuz-Podobora si vyzkouší lukostřelbu, psaní na voskové destičky nebo vrtání primitivním vrtákem,“ uvedla některé z příkladů.
Spolupráce s učiteli
Některé edukační programy Muzeum Těšínska připravuje na míru podle přání pedagogů. Není jediné. „I my máme programy, které jsme konzultovali s pedagogy, ať jsou přímo navázány na učební osnovy a výukové plány,“ řekla Ema Havelková z Muzea v Bruntále.
Provázanost se školní výukou potvrzují i v opavském Slezském zemském muzeu. „Letos je výročí konce války a osvobození, takže předpokládáme zvýšený zájem o edukační programy v Památníku druhé světové války v Hrabyni. Mnoho učitelů dějepisu řeší toto téma návštěvou u nás,“ podotkl David Váhala.
Připomněl, že školáci nejsou jedinou cílovou skupinou muzeí. „Máme programy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo pro zdravotně handicapované. A jedna naše kolegyně zase chodí za seniory do stacionářů, hospiců či chráněných domovů,“ řekl.
9. června 2018 |
