Na večerní obloze v těchto dnech svítí zvířetníkové neboli zodiakální světlo. Jde o sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině ekliptiky, tedy v rovině zemské dráhy. Částice pocházejí například z ohonů komet, drolících se asteroidů nebo planety Mars. ČTK o tom dnes informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Úkaz bude možné vidět do 20. března.
"Protože jsou (částice) rozprostřeny především v rovině ekliptiky, promítá se nám světelný kužel na oblohu do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí. Odtud je tedy odvozen název," uvedl Horálek. Připomněl, že v oblastech poblíž rovníku je zodiakální světlo pozorovatelné po celý rok, protož nikdy nesvírá s obzorem tak malý úhel, aby se ztratilo nízko nad obzorem.
"Z našich zeměpisných šířek jej můžeme nejlépe sledovat okolo rovnodenností, na jaře večer po soumraku nad západním obzorem a na podzim naopak na východě ráno před rozbřeskem. V těchto obdobích totiž rovina ekliptiky v našich zeměpisných šířkách svírá s obzorem největší úhel a světlo je tak nejvíce zřetelné," řekl Horálek.
Jev je nejlépe vidět v místech, kde je čistý vzduch a minimum umělého osvětlení. "Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60 stupňů, kde se nachází hvězdokupa Plejády v souhvězdí Býka," řekl astronom.
Protože zvířetníkové světlo je přibližně sedmdesátkrát slabší než obloha v přezářených velkoměstech, musí pozorovatelé vyhledat vhodné místo. Ideálně takové, kde je nebude rušit světelný smog, ani případná mlha. K tomu musí být i jasné počasí.
"V České republice se dá úkaz sledovat například na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, v Beskydech, Jeseníkách, na Manětínsku či v Orlických a Jizerských horách," podotkl astronom. Nejlépe je pozorovatelný přibližně hodinu až dvě po západu Slunce.
Podle Horálka se vědeckému výzkumu tohoto úkazu věnoval během svých univerzitních studií také Brian May, astrofyzik známý jako kytarista skupiny Queen. Dizertační práci o zvířetníkovém světle začal psát při studiu na Královské univerzitě v Londýně na přelomu 60. a 70. let minulého století. "Jenže právě v té době se stala velmi populární skupina Queen, jíž byl členem, a tak studium přerušil. K dokončení práce se dostal až po více než 30 letech. V roce 2007 práci aktualizoval a úspěšně doktorát obhájil," doplnil Horálek.
