Studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) pomáhají mapovat následky zářijové povodně na Bruntálsku a Opavsku. Během několika týdnů mají projít asi 100 kilometrů dlouhý úsek koryta řeky Opavy. Právě tato řeka na Bruntálsku a Opavsku v polovině září napáchala nejvíc škody. Podobný průzkum univerzita prováděla i po povodních v roce 1997. Výsledky tak může srovnávat. ČTK to dnes řekl vedoucí katedry fyzické geografie UK Jakub Langhammer. Uvedl, že v terénu je nyní desítka studentů.
Mapování podle něj provádějí studenti oborů hydrologie a fyzická geografie, kteří podél vodních toků zaznamenávají následky povodně. "Jejich činnost se nedotýká obyvatel ani nebude na překážku pracím při odstraňování následků povodně, proběhne rychle a v daném místě ho provádí malá skupinka či jednotlivec," řekl. Studenti podle něj při mapování nesbírají osobní, ekonomické ani jiné citlivé údaje o obyvatelích nebo provozovnách. "Jde čistě o mapování průběhu a projevů povodně v korytě toku a údolní nivě,“ řekl Langhammer. Studenti jsou podle něj vybaveni potvrzením o tom, že se účastní mapování a že jsou studenty Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jde o součást projekt Georizika. Podrobné studium hrozeb podle Langhammera přispěje k pochopení příčin jejich vzniku a stanovení možných dopadů na lidskou společnost. Zásadním výstupem projektu bude návrh monitoringu a předpověď rizik, včetně možností zmírnění jejich dopadů.
