Nárůst poptávky hlásí Moravskoslezský kraj, který na projekt Obědy do škol zprostředkovává peníze rozdělované ministerstvem práce a sociálních věcí a přispívá i z krajského rozpočtu, i obecně prospěšná společnost Women for Women, jež kombinuje podporu ministerstva školství s pomocí od dárců.
„Alokace pro tento dotační program byla celkem 49, 4 milionu korun. Na základě zvýšené poptávky ze strany škol se nám podařilo získat další prostředky a dojde k podpoře 186 žádostí škol v celkové výši 89,8 milionu korun,“ informovala k letošnímu školnímu roku Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení hejtmanství.
Podpora organizovaná krajem směřuje na děti v mateřských, základních i středních školách. Loni se zapojilo 163 škol, bezplatně se stravovaly zhruba čtyři tisíce dětí a celkově bylo proplaceno přes 542 tisíc obědů za 26,7 milionu korun.
„Děti jsou často bez svačiny. Poté jdou do družiny, kroužků. Kdyby neměly oběd, zůstanou bez jídla.“
Martin Svoboda, ředitel ZŠ a MŠ Školní v Havířově-Šumbarku
Významný nárůst zájmu eviduje i organizace Women for Women. „Procentuální meziroční nárůst v počtu dětí k 19. únoru 2026 v Moravskoslezském kraji za projekt Obědy pro děti čítá téměř 25 procent,“ vyčíslila podporu mířící dětem ze základních škol mediální zástupkyně organizace Kateřina Jíchová.
Women for Women aktuálně podporuje školní stravování 1339 dětí v kraji, což v součtu čítá 7,7 milionu korun.
Ještě větší je progres u projektu SOS do školky, který se zaměřuje na stravu v mateřinkách. „Nárůst je téměř 55 procent,“ dodala Jíchová s tím, že Women for Women takto aktuálně podporuje 168 dětí v kraji v součtu za 660,5 tisíce korun.
Zájem potvrzují i oslovené školy. „Je velký a rok od roku roste,“ uvedl ředitel ZŠ a MŠ Školní v Havířově-Šumbarku Martin Svoboda.
Bezplatné obědy má stále více dětí. Kraj příští školní rok rozdělí až 49 milionů korun |
Školu navštěvují necelé tři stovky žáků. „Máme 75 strávníků přihlášených do krajského projektu a několik dalších podporovaných organizací Women for Women,“ upřesnil Svoboda s tím, že na děti má podpora jednoznačně pozitivní vliv.
„Jsou tady celou dobu vyučování, často bez svačiny. Po vyučování jdou do družiny nebo kroužků. Kdyby neměly oběd, zůstanou bez jídla.“
Ředitel zároveň potvrdil, že strávníci přibývají i ve dvou mateřinkách, jež ke škole patří. Trend hlásí i další školky.
„Zájem rozhodně je. Máme celkem 40 dětí a z toho šest je zapojeno do projektu,“ potvrdila zástupkyně ředitelky krnovské MŠ Slunečnice Martina Červinková.
Šest dětí ze 40
V opavské MŠ Riegrova jde o dvě děti. „Loni zájem nebyl, teď máme dvě. I z komunikace s ostatními ředitelkami vím, že trend roste,“ říká ředitelka školky Julie Štýbarová.
MŠ v Rýmařově dokonce z loňských osmi dětí hlásí nárůst na letošních třiadvacet. „Změnily se však podmínky, loni zájemci museli doložit, že pobírají dávky v životní nouzi, letos stačí, když mají přídavky na děti,“ poznamenala její ředitelka Božena Jarošová. Změna souvisí se zavedením takzvané superdávky.
Stále více dětí nemá na školní obědy. Přibývá rodin, které žádají o dotace |
Naopak menší nárůst těch, kteří zatím projektu využívají, hlásí ostravská ZŠ Kosmonautů.
„Ve škole došlo za poslední tři roky k mírnému navýšení zájmu. Ve školkách nám čísla kolísají a jde o jednotlivce,“ konstatoval ředitel Marek Pabjan.
Dodal, že s příjemci podpory škola musí dál pracovat. V době nepřítomnosti dětí je totiž nutné oběd odhlásit, jinak se musí celý zaplatit. „Děti si vybírají, kdy jsou a kdy nejdou na oběd. Bylo potřeba se na to zaměřit, vedoucí jídelny to musela hlídat.“
Rozšiřování bezplatného stravování ze škol i do mateřských školek potvrzují i krajská čísla, podle nichž tam míří už čtvrtina celkové podpory. Podle oslovených ředitelek to dětem pomáhá – bez možnosti stravy některé do školky vůbec nechodily nebo je rodiče museli brát domů už před obědem.
V celorepublikovém srovnání je kraj významným příjemcem podpory stravování dětí ze sociálně slabých rodin.
„Moravskoslezský kraj původně plánovaný odhad počtu podpořených osob výrazně překročil. V porovnání s ostatními kraji jej tak lze hodnotit jako nadprůměrný,“ hodnotí ministerstvo práce a sociálních věcí.
