„Trať do Opavy byla odbočnou dráhou páteřní trati z Vídně do Bohumína. Zvažovalo se více variant, kudy povede odbočka ze Svinova na Opavu, a vybrala se ta nejschůdnější s rovným terénem a nejmenším množstvím překážek, kolem tehdejší státní hranice s Pruskem. Hranici tvořila řeka Opava, která celou trať v podstatě provází,“ popsala historička Opavské kulturní organizace a spoluautorka výstavy Ivana Maloušková.
Ač na ni první vlaky vyjely už v říjnu, slavnostním okamžikem bylo až prosincové zahájení provozu. „Od října 1855 šlo o testovací provoz, technické zkoušky. První vlak oficiálně přijel 17. prosince 1855 odpoledne. Přivítali jej zástupci města, prominentní hosté i spousta dalších lidí,“ nastínila Maloušková.
Výstava Sláva železnici! Sláva páře!, kterou Opavská kulturní organizace umístila do Arkád v Dvořákových sadech, ukazuje dobové fotografie, pohlednice a další obrazové materiály související s napojením Opavy na železnici. Včetně dobové pozvánky na slavnostní zahajovací událost.
Na co zírá mašinfíra: Hvozdnickým expresem z Opavy do kraje větrných mlýnů |
Ulice protkaly železniční vlečky. Vedly do továren
Cesta po necelých třicet kilometrů dlouhé trati trvala přes hodinu. A pravidelný příjezd vlaků zásadně a natrvalo ovlivnil další rozvoj města.
„Trať způsobila velký nárůst osobní dopravy, ale také rozvoj průmyslu a dalších navazujících oblastí. Z Opavy se stal významný železniční koridor, když tady postupně přibyly další trati, například na Olomouc, do Horního Benešova, Hlučína nebo Hradce nad Moravicí,“ vysvětlila Maloušková.
Samotné město zároveň protkala řada železničních vleček, jež vedly do jednotlivých opavských průmyslových podniků, třeba cukrovarů či textilek. „Poslední funkční vlečka byla v provozu do roku 1967 a jezdila prakticky centrem města. Míjela roh Nákladní ulice a náměstí Osvoboditelů,“ dodala historička.
Původní kilometrovník na nádraží Opava východ. Dochoval se až do dnešních dnů.
Snímek parního vlaku s nápisem Svinov projíždějící Opavou je součástí výstavy. Stejně jako historické fotografie některých z opavských hotelů – napojení na železnici totiž znamenalo jejich velký rozvoj. U nádraží vyrostla i honosná zástavba, šlo totiž o takzvanou dobrou adresu.
„Vznikala ale také různá skladiště, haly, vodárenské věže, naproti nádraží vyrostla velká plynárna. Zlepšilo se značení města, aby se lidé lépe dostali k úřadům, protože Opava byla zemským městem. Zrychlily se poštovní služby, rozvíjela se městská doprava – nejprve fiakristé, později tramvaje,“ vyjmenovala Maloušková s tím, že nádraží bylo bodem, odkud se lidé dostali do jakékoliv části města.
V Ostravě železnici nechtěli. Báli se, že přiveze špatné mravy, říká historik |
A protože byla Opava i posádkovým městem, využívala železnici hojně i armáda. „Za první světové války odsud odjížděli ti, kteří narukovali, přijížděli sem váleční zajatci a blízko nádraží se také nacházel velký lazaret s infekční nemocnicí, která měla svoji vlastní odbočku,“ upřesnila historička s tím, že na výstavě je k vidění třeba fotografie vagonů na opavském nádraží s potravinami pro vojáky z roku 1915.
Výstava v opavských Arkádách zůstane do 1. března. Zájemci o železniční historii však najdou u nádraží Opava východ ještě jednu venkovní výstavu, a to před vodárenskou věží – mapuje celý vývoj dráhy ve městě. Ve vodárenské věži je také malé železniční muzeum a na nádraží pak mohou vidět i dodnes dochovaný kilometrovník z dob monarchie. Ukazuje, že do Vídně je to z Opavy po trati 290 kilometrů.
5. února 2023 |
