Budova Černé kostky - Centra digitalizace, vědy a inovací, která vzniká v Ostravě v blízkosti krajského úřadu, bude po dostavbě připravena i na extrémní počasí. Během obdobných letních veder, která nyní Česko sužují, by měla být díky několika technologiím a použitým materiálům chráněna před okolními teplotními extrémy. ČTK to dnes sdělila mluvčí projektu Květa Geršlová.
Devítipatrová budova s dvěma podzemními podlažími patří k největším investicím Moravskoslezského kraje a je financována s pomocí programu Spravedlivá transformace. Bude sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny. Stavba má vyjít na 2,6 miliardy korun. Technologie mají zajistit, že v objektu bude dostatek denního světla, ale zároveň i pohodlí na čtení, práci nebo odpočinek.
"Černá barva fasády je to první, co na Černé kostce upoutá pozornost. Ačkoliv tmavé povrchy přirozeně přitahují slunce, uvnitř budovy horko nebude. Skrývá se v ní totiž propracovaný systém pro udržení příjemné teploty," řekla Geršlová.
Na fasádě domu budou po celém obvodu takzvané pororošty, speciální kovové konstrukce, které fungují jako clony proti slunci. Bránit budou nejen horku, ale i tomu, aby ostré světlo svítilo lidem do očí nebo vytvářelo odlesky na monitorech počítačů. Kromě vnějšího stínicího roštu budou další bariéru tvořit tři skleněné tabule oddělené vzduchovými mezerami. V létě by tak dovnitř neměly pustit horko a v zimě naopak ven teplo.
"Skla navíc nejsou po celém obvodu stejná. Každá strana budovy totiž v průběhu dne čelí jiné dávce slunečních paprsků. Severní fasáda proto dostala jiný typ zasklení než ta jižní, vystavená mnohem větší tepelné zátěži," vysvětlila mluvčí.
K příjemnému klimatu mají pomoci i podzemní technologie - 68 vrtů hlubokých až 140 metrů. Běžný rodinný dům mívá takový vrt obvykle jeden, popřípadě dva. Systém funguje jako přírodní akumulátor. V létě odvádí přebytečné teplo z budovy a ukládá ho do země. Z ní naopak čerpá přirozený chlad, kterým ochlazuje vzduch proudící do budovy. V zimě je to naopak. Systém z podzemního úložiště bude brát teplo nastřádané v létě a využije ho k vytápění. K lepšímu klimatu by měla pomoci i vodní plocha v okolí objektu.
Díky senzorům navíc dokáže stavba v reálném čase vyhodnocovat své prostředí a reagovat na vnější počasí i provoz uvnitř. V chladných ranních hodinách se například na fasádě automaticky otevřou větrací klapky, které nasají vzduch a budovu vyvětrají. Ve vývoji je rovněž systém, který pomocí kamer a umělé inteligence bude sledovat, kde je zrovna nejvíce lidí. Díky těmto datům počítač automaticky upraví teplotu, větrání nebo osvětlení.
"Všechna opatření a chytré technologie slouží k tomu, aby se u nás návštěvníci cítili příjemně. Černá kostka má být místem, kde je vždy dost čerstvého vzduchu a kde vás nebude obtěžovat horko, zima ani ostré slunce. Zkrátka prostorem, kde se můžete v klidu soustředit na to, kvůli čemu přicházíte, ať už chcete tvořit, hledat nové informace, nerušeně pracovat na svém projektu nebo si jen odpočinout u dobré knížky,“ řekl ředitel Černé kostky Andrej Harmečko. Stavba Černé kostky by měla být hotová v příštím roce.
