Ostravská zoologická zahrada v tomto týdnu spojila hrochy. K dvanáctileté samici a její pětileté dceři poprvé pustila šestiletého samce, který do zoo přicestoval loni v listopadu. Chovatelé už zaznamenali pokusy o páření. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zoo Šárka Nováková.
Hrochy chová ostravská zahrada přes 50 let. Jsou také jejími erbovními zvířaty. V zoo se pravidelně rozmnožují. V roce 1972 se tam narodilo první hroší mládě v tehdejším Československu. Loni na podzim zoo vyměnila samce. Nový byl do zahrady přivezen na doporučení koordinátora Evropského ex situ programu pro hrochy obojživelné. Nahradil původního samce, otce mladé samice, která už mezitím také dospěla a mohla by mít mláďata.
Doposud byl nový samec od matky s již dospělou dcerou oddělen, nyní je chovatelé spojili. "Samec, který k nám přijel jako velmi submisivní zvíře, se během tohoto období sžil s novým prostředím a také začal být dostatečně sebevědomý. Interakce mezi zvířaty byly v poslední době natolik pozitivní, že již nic nebránilo spojení samic se samcem," uvedl inspektor chovu Matěj Vrúbel.
Připomněl, že spojování takto velkých a nebezpečných zvířat se nemusí obejít bez komplikací. "Může dojít i k závažným zraněním některého ze zvířat, která mohou být fatální. Přestože do vzájemných interakcí mezi zvířaty nijak nezasahujeme, byli jsme připraveni na oddělení zvířat v případě krizové situace. Takový scénář naštěstí nenastal. Drobné potyčky mezi zvířaty byly spíše ritualizovaného charakteru v rámci nastavení hierarchie ve skupině," řekl Vrúbel.
Samec se dokonce pokoušel krátce po spojení pářit obě samice. Zda jeho snaha byla úspěšná, zjistí chovatelé nejdříve za osm měsíců. V současné době je soužití zvířat téměř harmonické a chovatelé doufají, že se budou rozmnožovat. "Populace hrochů není v zoologických zahradách nijak početná, navíc vzhledem k náročnosti těchto velkých teplomilných savců na technologicky nákladná chovatelská zařízení ubývá i chovatelů. Aktuálně je v Evropě chováno 190 jedinců v 72 institucích,“ doplnil Vrúbel.
Hroch obojživelný v přírodě žije v Africe na jih od Sahary. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Počty hrochů v africké přírodě se odhadují nejvýše na 130.000 jedinců. V mezinárodním Červeném seznamu je řazen v kategorii zranitelných druhů. V přírodě ho ohrožuje hlavně ztráta přirozeného prostředí a nelegální a neregulovaný lov pro maso a také zuby, které slouží jako náhražka slonoviny na černém trhu.
