metro.cz

Počasí v Praze

22 °C / 24 °C

Úterý 16. července 2024. Svátek má Luboš

Ostravské stopy: Malíř Karol Hercík a jeho smolné příhody s bicyklem

  15:32
Z oken chodby u jeho ateliéru je vidět jako na dlani hokejová hala a celé přilehlé panorama průmyslových Vítkovic. „Každým rokem si tento výhled fotím, už x let. Například tady je vidět nápis Vítkovice Machinery. Ještě před několika lety svítil,“ upozorňuje na místní fabriku malíř Karol Hercík, který v dalším dílu Ostravské stopy přibližuje svůj vztah k moravskoslezské metropoli.
Malíř Karol Hercík u svého ateliéru v ostravských Vítkovicích | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

V únoru oslavil Karol Hercík sedmdesátiny a ve Vítkovicích se cítí jako doma od svých tří let. „Mohu říct, že jsem skoro rodilý Vítkovičan,“ usmívá se výtvarník.

Otec byl z Čech, v Ostravě se s maminkou poznali, oba byli spojeni s divadlem. „Ale já se narodil v Bratislavě. Jsem asi šestiměsíční Slovák (smích). Maminka Karla mi dala jméno Karel, ale na Slovensku mi úředně přiřkli verzi Karol. A když jsem studoval v Bulharsku, tak protože nemají hlásku h, byl ze mě Chercik,“ vypráví Hercík. „Po návratu jsem používal verzi Karel Hercík, ale pak, když jsem po revoluci působil v zastupitelstvu, se ze mě stal oficiálně Karol Hercík, akademický malíř.“

Ve Vítkovicích bydlí nedaleko Mírového náměstí, hned za domem má takzvanou „zlatou uličku“ historických domků z počátku rozkvětu Vítkovic z doby Rakousko-Uherska. „Z dětství jsem znal pana dirigenta Brázdu, také tatínka od Karla Šípa. V divadle jsem vyrostl. Měl jsem záhy i předplatné, do Divadla Petra Bezruče,“ říká Hercík.

Životní sen a obyčejný rum

Od malička pak v sobě nosil i slovo malíř. „Něco jako tajnou ikonu. Všichni o mně věděli, že maluju, tady tyto tři obrázky (ukazuje na stěnu ateliéru), jsou z doby, kdy jsem studoval na zdejším gymnáziu. To už jsem začínal malovat oleje. Tvorba se stala mou vizí,“ svěřuje se malíř.

Jeho budoucí profese pro něj byla téměř posvátným snem. „Jednou jsme jeli v novém typu žlutočervené tramvaje s kamarádem, spolužákem koketujícím s výtvarnem, který mi řekl: Jestli se dostaneš na akademii, tak ti koupím ruma. Přesně si to pamatuju, že se tak stalo na trase, jak byla dříve koksovna Karolina. Já ale nepil, tak mě to zabolelo, že dává v šanci moji touhu, můj životní sen, s obyčejným rumem,“ vzpomíná Hercík.

Malíř Karol Hercík u svého ateliéru v ostravských Vítkovicích.

Nakonec studoval v Sofii. „U nás ještě malovali lidé bílým latexem, do kterého dávali kvůli technologii vajíčko a potom jej míchali s temperovými barvami, kdežto tam už se používaly akrylové barvy. Nebyly levné, navíc jen pro členy svazu, ale dostali jsme se k nim,“ vzpomíná Karol Hercík na dobu svého zahraničního studia v Bulharsku.

Z vysněné Esky se stal záhy „brambor“

Ve Vítkovicích žili sami dva, on a maminka. Doba nebyla lehká, přesto měl radostné dětství. „Neměl jsem to, co jsem si přál, ale co jsem potřeboval. Dlouho jsem si ale třeba přál kolo a u něj se mi nakonec jednoho dne, když jsem končil první třídu, můj sen splnil. Byla to modrá Eska za 610 korun. Maminka si nějakou tu stovku půjčila. Začaly totiž prázdniny a dříve byla taková praxe, že divadelníci dostali gáži za červen a další potom až po prázdninách,“ komentuje Hercík.

Karol Hercík

Ostravský malíř, grafik a učitel se narodil v roce 1954. Je členem výtvarné skupiny In Signum. Zúčastnil se téměř 80 kolektivních a více než 30 samostatných výstav v České republice i v zahraničí. Jeho díla zdobí soukromé galerie ve Švýcarsku, Anglii, Kanadě či USA. V roce 2000 spolupracoval na výtvarném řešení klidové zóny v rámci rekonstrukce parku na Hlavní třídě v Ostravě-Porubě.

Jednou jel za svou tetou do Hrabůvky. „Ulice Rudná ještě nebyla. Kolem jezdila červená tramvaj typu Komárek. Hlavní cesta byla, jak je hospoda Zahrádky, před vítkovickým hřbitovem jen tráva, polní cesta,“ líčí Hercík.

„Kolem jezdívaly povozy, smuteční kočáry, ale já kolem hřbitova zatočil a vyjel na cestu. A to jsem neměl dělat. Vyjel jsem a najednou rána. Srazil mě chlapík na těžkém kole s lopatou a krumpáčem, já skončil pod ním. Z kola ležatá osmička. Řemeslník mi tam potom dal špice z motorky, všechno udělal dobře, ale z kola byl tak trochu brambor.“

Místo metalízy další nehoda

U kola malíř přiznává i svůj další sen. „Byl rok 1968, čas, kdy se na kola začala aplikovat metalíza. To byl náš další sen, jít tak trochu s dobou, mít metalízu. My měli červená kola, ale jeden chlapík nám slíbil, že nám kola nastříká. Jen jsme si je museli napřed oškrábat,“ říká Karol Hercík.

„No, naše kola po tom škrabání vypadala jako chromovaná. Kamarád šel zrovna kolem se svou závodničkou, kde snad české byly jenom ventilky. Krásně lehoučké kolo, přehazovačka, kožené sedlo. A vedle toho moje kolo zpola oškrábané a v tu chvíli mi ho při couvání přejelo auto. Zůstaly mi oči pro pláč a pokřivená vidlice u zadního kola. Povedlo se ji ale nějak vyrovnat a chlapík mi kolo nakonec i nastříkal.“

Ostravské stopy: Zoo v Kunčičkách byl dětský ráj, říká výtvarník Oldřich Harok

Jaká byla jeho první „metalízová“ vyjížďka? „Zrovna na 21. srpna, takže přímo mezi sovětské tanky na Ruské ulici. To byl můj start, na jedné straně radost, že jsem si něco mohl dopřát, a na druhé straně smutek, že nás postihla takováto věc,“ poznamenává malíř.

Strach jako kluk z nenadálé situace, kdy potkal obrněnce, údajně neměl, ve vzpomínkách mu utkvěla spíše pro něj zvláštní reakce lidí. „Základem tehdejší stravy byl chleba a brambory. Tam, kde se u nás nacházela tržnice, kde se prodávaly právě brambory, tak tam se najednou utvořila fronta až k hornické kolonii. To byl podle mne důkaz toho, jak se lidé začali zásobovat, protože nikdo nevěděl, co bude,“ vzpomíná Karol Hercík.

  • Nejčtenější

Upřímná filmová zpověď abstinující alkoholičky, v hlavní roli zazáří Tereza Ramba

9. července 2024

Poslední sklenička, dnes už popáté. Každej se někdy napije, ne? Film Zápisník alkoholičky režiséra...

Kaiser? Ale kdeže. Prořízlou hubu Policajta v Beverly hills na Netflixu stínuje Bart Simpson

12. července 2024

STRÁŽCE STREAMU Tu tu tutudututu tu tu tutudututu tutu tutu tutudututú! Axel Foley z Policajta v Beverly Hills je,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

Působí člověk na nástupišti zamyšleně? Možná nepřišel pozorovat vlaky, říká šéf Správy železnic

10. července 2024

Přibližně ve třiceti stanicích spustila Správa železnic osvětovou kampaň, která má upozornit...

Děravý chodník na Malé Straně i „zlé“ markýzy. Restaurační předzahrádky stále budí emoce

13. července 2024

Jsou restaurační zahrádky symbolem (ne)rovných podmínek pro podnikání? Obrátili jsme se na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...} {LABEL}

Brenda už je s Dylanem. Herečka Shannen Doherty podlehla v 53 letech rakovině

15. července 2024

V devadesátých letech ji znali skoro všichni tuzemští televizní diváci, a to jako Brendu Walshovou...

V Třineckých železárnách utrpěl smrtelný úraz třiatřicetiletý muž, spadl z výšky

16. července 2024  18:39

V areálu hutního podniku Třinecké železárny (TŽ) v Třinci na Frýdecko-Místecku dnes ráno utrpěl...

Do krajských voleb podalo v Karlovarském kraji kandidátku 18 politických stran

16. července 2024  18:26

Kandidátku do podzimních krajských voleb podalo v Karlovarském kraji podle informací krajského...

V Ostravě kandiduje na senátora sedm lidí, na Karvinsku pět

16. července 2024  18:10

V Ostravě a na Karvinsku se o křeslo senátora bude v podzimních volbách ucházet méně kandidátů než...

V Ústeckém kraji obhajují mandát ve volbách všichni tři současní senátoři

16. července 2024  17:56

V Ústeckém kraji ve třech volebních obvodech, kde se budou na podzim konat volby do Senátu,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!