„Po útlumu těžby uhlí je ocelářství posledním tradičním pilířem průmyslu v regionu,“ konstatoval například generální ředitel Nové huti Radek Strouhal. „Ukázali jsme směrem do Bruselu, že je potřeba, aby se tady průmysl zachoval. Jsme rádi, že cítíme podporu odborů i zaměstnanců v tom, aby Brusel pomohl vyrovnat podmínky a neposkytoval neoprávněné výhody dovozcům hotových výrobků.“
Podmínky pro podnikání v Evropě, Číně a USA jsou přitom podle majitele Brano Group Pavla Juříčka nesrovnatelné.
„V Číně mám dvě továrny, v USA jsem stavěl závod na zkapalněný vodík. Můžu porovnávat svět, nejen Evropu, která je dnes podle mě nemocná a sama sebe zabíjí,“ konstatoval Pavel Juříček. „Největší rozdíl jsou tři věci: ceny energií dané Green Dealem, obrovské množství regulací a migrační politika. V tomto je Evropa sebevražedná.“
Srovnání podle něj nesnese ani byrokracie spojená s podnikáním v jednotlivých státech. „V Tennessee jsem měl všechna povolení na pilotní projekt za osm měsíců. V Česku by to podle propočtů trvalo nejméně dvanáct let,“ poukázal Juříček na příkladu z praxe.
Povolenky? Kdysi za pár centů, nyní i sto eur
Dalším bodem, v němž se podnikatelé a Evropská unie dlouhodobě neshodnou, jsou emisní povolenky. „Ty kdysi byly za pár centů. Dnes jsou i kolem sta eur. Kdo to má platit? Když se zdraží energetika, zdraží se všechno, od rohlíku po ocel,“ konstatoval Jan Světlík z Cylinders Holding s tím, že exportéři jsou tím postiženi násobně víc než firmy, které nevyváží.
Evropská unie se největším výhradám vůči Green Dealu a dalším krokům snaží čelit zaváděním CBAM (mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích), který má od roku 2026 postupně zavést povinnost platit za uhlíkovou stopu u dováženého zboží, především oceli, hliníku, cementu nebo elektřiny, tak aby se vyrovnaly podmínky s výrobci v EU, kteří už nyní platí emisní povolenky v systému ETS.
„CBAM může být pomocník, ale je extrémně složitě komunikovaný. Má přes patnáct set stran a firmy se v tom velmi těžko orientují,“ komentoval snahu Unie generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Zatímco ocelářům vychází CBAM vstříc, pro strojaře je spíše přítěží, prodražuje jim totiž možný dovoz materiálu do Evropy.
Ne, diktátu z Bruselu! Protestující odboráři žádali revizi povolenek, podpořil je Babiš |
Od roku 2028 se má CBAM nově vztahovat i na navazující výrobky, například stroje a zařízení s vysokým podílem oceli a hliníku.
Evropská komise tento nástroj označuje za klíčový v boji proti „úniku emisí“ mimo EU a za ochranu evropského průmyslu před levnější výrobou ze zemí s nižšími ekologickými nároky.
Premiér Andrej Babiš z něj příliš nadšený není. „Spustili jsme CBAM a nikdo pořádně neví, jak to bude fungovat. V praxi to má negativní dopad hlavně na náš průmysl,“ konstatoval na demonstraci premiér.
Evropa podle něj nedokázala přesvědčit zbytek světa ke stejnému postupu. „My zavíráme doly, a oni vyrábějí zboží, které se k nám dováží,“ doplnil Andrej Babiš.
5. února 2026 |
