Odra v Bohumíně na čtvrtině svého dlouhodobého měsíčního průtoku, Opava v Děhylově na třetině. Na podobně nízkých hodnotách je podle portálu Českého hydrometeorologického ústavu aktuálně velká část vodních toků v Moravskoslezském kraji.
„S rostoucí teplotou se mění kvalita vody, rychleji a více se z ní uvolňuje kyslík,“ popsal Václav Rára, který se v Ústavu výzkumu globální změny zabývá hydrologií a dopady změn klimatu.
Ve spojení s nedostatkem srážek pak vzniká začarovaný kruh. „Čím jsou průtoky nižší, tím rychleji se voda zahřívá,“ objasnil.
Jaký vliv to má na život pod hladinou, líčí Jakub Vávra, rybářský technik Českého rybářského svazu pro Severní Moravu a Slezsko: „Řeky jsou prázdné, voda je na velmi nízkých průtocích a ryby v nich prakticky nejsou.“
Ryby se ve vodě dusí a hynou, rybáři vyhlížejí deště. Je to katastrofa, říkají |
Na starosti má kromě Moravskoslezského kraje i Olomoucký a část Zlínského. „Například v Beskydech ještě jakž takž pršelo, na tamních tocích je situace relativně dobrá, nějaké průtoky tam ještě jsou, část vody se dopouští do řek i z přehrad, ale třeba na Olomoucku je to velmi špatné. Některé toky tam jsou na hraně vyschnutí,“ podotkl.
S ubývající vodou mají ryby tendenci shlukovat se do tůní. „To ale přitáhne predátory, například vydry, pro něž je to příležitost k snadnému lovu, a ryby tam nakonec nezůstanou žádné,“ popsal Vávra.
Velmi negativně se podle něj na životě v řekách podepsaly protipovodňové úpravy.
„Když má koryto lichoběžníkový tvar, tak tam nejsou žádné tůně, žádné kořenové systémy a podemleté břehy, kde by se ryby mohly schovat. Navíc vodní sloupec tam bývá nízký, voda se rychle prohřeje, ubývá tak kyslíku i potravních možností pro ryby,“ nastínil.
V noci klesá obsah kyslíku na minimum
Lidský faktor navíc negativně působí i v aktuální situaci. „Lidé, když potřebují zalít zahrádky, natáhnou hadice do potoka nebo do řeky, zapnou čerpadlo a zalévají. A tok naráz přijde o další vodu,“ uvedl Vávra.
Se značnými problémy se potýkají i vodní nádrže, kde kvůli vysokým teplotám ve velkém přibývá biomasa jako například sinice.
„Když pak přijdou občasné bouřky, přinese voda do nádrží obrovské množství živin spláchnutých z polí a sinice rostou ještě více. V noci pak ve velkém spotřebovávají kyslík. Tam, kde to měříme, vidíme, že v noci klesá jeho objem na úplné minimum. Jsou to vysoké deficity. A život ve vodě tím trpí,“ objasnil Vávra.
„Ve vodních tocích je to lepší, voda se neustále o něco tříští a dosycuje se tak kyslíkem,“ doplnil.
„Úhyny ne, ale na velikosti ryb to poznáme“
Potíže mají také chovatelé ryb. „Letos se potýkáme s bezprecedentním suchem a teplotami, což v rybnících vytváří podmínky, na které nejsou ryby připraveny,“ řekl Antonín Madzia z firmy Chov ryb Jistebník. „Ryby se dostávají přes svou biologickou teplotu, přestávají přijímat potravu, musíme je proto krmit mnohem méně. Kdyby se nakrmily, zvýšila by se jim spotřeba kyslíku, kterého je teď ve vodě málo, a uhynuly by.“
Dopady kromě tepla má i nedostatek srážek. „Letos neřešíme, který rybník je třeba dopustit, ale že nemáme v náhonech vodu, kterou bychom někam dopouštěli. Takže rybníky jsou 20 až 40 centimetrů pod běžným průměrem,“ připomněl.
Zmínil, že zatím naštěstí neměli žádné významné úhyny. „Dá se však předpokládat, že při výlovu to na velikosti ryb poznáme,“ konstatoval Madzia z Jistebníku.
