„Potíže se zajištěním personálu do sociálních služeb máme dlouhodobě, spolu s tím je značným problémem i velká fluktuace,“ uvedl například ředitel Charity Frýdek-Místek Martin Hořínek. Popsal i tři hlavní důvody, proč se to tak děje. „Jedním je, že práce v sociálních službách má velmi nízkou prestiž. V podstatě se běžní lidé vůbec nezajímají o nějaké sociální služby, a to do doby, než je sami potřebují,“ nastínil Hořínek.
Další věcí je nízké ohodnocení. „My se pohybujeme pod průměrem běžných mezd a platů. Letos navíc chybí na provoz sociálních služeb řádově miliony korun, takže jak máme zvyšovat platy, když jako nestátní organizace na ty peníze ani nedosáhneme,“ sdělil Hořínek.
Od ministerstva přišlo letos méně peněz
Problém s nedostatkem peněz potvrdil i náměstek ostravského primátora pro sociální oblast Zbyněk Pražák. „Ministerstvo práce a sociálních věcí letos rozdělilo méně peněz než loni. Příspěvkové organizace jsou na tom lépe, mají za sebou silného zřizovatele, který jim může pomoci. Ostrava třeba takto dává svým organizacím třicet dva milionů korun, aby to ustály,“ popsal Pražák.
Nestátní organizace však takové krytí nemají. „Musejí proto hledat úspory a peníze na provoz brát odjinud, třeba z toho, co měly na investice nebo opravy. Co vím, tak Charitě u nás chybí šest až sedm milionů korun, “ řekl Zbyněk Pražák.
Osobních asistentů je málo. Sehnat lidi do terénu je ale stále těžší |
Jedním z nejhlavnějších faktorů, proč je v daném odvětví těžké sehnat zaměstnance, je náročnost práce. „Spousta lidí k nám jde s tím, že mají sociální cítění, že se chtějí starat o děti či o babičky, ale když zjistí, jak moc se ta práce liší od jejich představ a jak je psychicky i fyzicky náročná, po čase odcházejí,“ přiblížil Martin Hořínek.
„Jedná se o práci s lidmi ve velice složité životní situaci, tudíž je to velmi náročné. Jak moc, to u nás často zjišťují až studenti na praxích. Část z nich pak v oboru ani nezačne pracovat,“ potvrdil také Tomáš Hruška, ředitel ostravského azylového domu Adelante, který provozuje Armáda spásy.
Kvůli náročné práci spousta lidí odchází
Kvůli tomu se sociální služby potýkají s častou fluktuací. „Když jsme letos otevírali nový domov se zvláštním režimem a sháněli personál, přišli třeba lidé z fabrik, kteří chtěli vyzkoušet něco nového. Když ale zjistili, co to obnáší, šli raději dále. To je u nás častý problém,“ informoval ředitel frenštátského Domova Hortenzie Marian Žárský.
Křičeli: Táhni, ty snoplo! Získat si romské rodiče je těžké, říká šéfka centra |
„Poměrně velká je fluktuace v pobytových službách, zejména v přímé péči, kdy třeba lidé zajišťují klientům hygienu, krmí je a podobně,“ podotkl Pražák. Nyní podle jeho slov hrozí, že se fluktuace znásobí. „Spoustu let jsme pracovali na tom, abychom dorovnali platy ve státních službách, kde se vše řídí podle tabulek, a v soukromé sféře. Nakonec byly zhruba ve stejné výši,“ řekl náměstek primátora.
Jenže letos od 1. dubna platí nové platové tabulky a kvůli nim se nůžky rozevřely, tentokrát ve prospěch státních služeb. „U pečovatelek se hrubá mzda pohybuje v průměru mezi 32 až 33 tisíci korunami, teď ale mají ty, které mají platy podle tabulek, o dva až tři tisíce korun více než pečovatelky v nestátních organizacích. To může rozkolísat systém a zvýšit fluktuaci, kdy si ti z nestátních služeb budou chtít polepšit,“ domnívá se Zbyněk Pražák.
Z nejmladšího regionu čtvrtým nejstarším. Moravskoslezský kraj rychle stárne |
Že peníze hrají jednu z rolí u častých fluktuací, míní také Tomáš Hruška: „Sociální služby nejsou prioritou financování státu, krajů a měst, které si u nás službu objednávají. Lidé tedy odcházejí za lukrativnějšími nabídkami.“
S nepříznivou personální situací tak hrozí, že v budoucnu například budou chybět lidé pečující o seniory. „Je to nezastupitelná práce, přitom v souvislosti s demografií bude poptávka po těchto službách stále větší. Kdo tu práci ale bude dělat, to netuším,“ uzavřel Hořínek.
