Dostat se do Rýžoviště, vesnice na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje, není snadné. Do obce vedou dvě cesty: jedna od Břidličné, druhá od Dětřichova nad Bystřicí.
Zatímco silnice od Břidličné je relativně čerstvě opravená, ta od Dětřichova je sice označena jako silnice, která se „v zimě neudržuje“, z jejího stavu je ale jasné, že se mnoho let příliš neudržovala ani v létě. Ideální trasa pro odpružené horské kolo, cyklisté na silničním by už mohli mít problém.
Právě stav cest se stal jedním z prvních témat veřejného projednání plánovaného větrného parku. Lidé se obávají, že jízdy domíchávačů a dalších těžkých vozidel čerstvě opravenou silnici poškodí.
„Na její opravu jsme čekali dlouhé roky. Kdo ji opraví, až po ní začnou jezdit těžká nákladní auta? “ zazněl dotaz z publika.
Turistika, včetně té cyklistické, totiž patří k věcem, které činí Rýžoviště zajímavým. Okolí tvořené kopci Nízkého Jeseníku je nádherné. A právě to by se podle místních mohlo změnit.
Redukce na sedm větrníků
Na návrších okolo má vyrůst celkem sedm větrných elektráren, další tři se připravují u nedaleké Břidličné.
„Jediné, co my tady máme, je to nic. Rozumíte? A to nic nám teď seberete. Pak tady nebude nic a ještě hnusné,“ prohlásil jeden z účastníků veřejného projednávání.
O jednu oblast pro turbíny méně. Snížení počtu akceleračních zón je v kraji minimální |
„Ničím“ přitom nemyslel prázdnotu. Právě naopak. Krajinu bez velkých průmyslových staveb, výhledy a přírodu, které podle místních patří k posledním hodnotám zdejšího hospodářsky slabšího a řídce osídleného území Sudet.
Investor, společnost RWC VTE 08, tady původně plánoval stavbu hned sedmnácti věží. „Na základě připomínek a dalších průzkumů jsme záměr zredukovali na aktuálních sedm věží,“ uvedl jednatel společnosti Filip Tampier.
Významnou roli hrálo biologické hodnocení i posouzení krajinného rázu. Část elektráren zmizela mimo jiné kvůli střetu s pohledy na Velký Roudný, jednu z nejvýraznějších dominant Bruntálska.
„Tyto vlivy byly hodnoceny jako významné. Je to dáno technicistní vysokou stavbou,“ sdělila zpracovatelka hodnocení krajinného rázu Simona Vondráčková.
„My tady opravdu nemáme nic jiného než ten krajinný ráz. Ať to stojí kolem dálnic, u továren nebo na brownfieldech, ne tady, kde jsou zemědělská půda a prameniště,“ reagovala jedna z účastnic.
Projekty v okolí
Největší obavy ale nevyvolávalo samotných sedm elektráren. Lidé se totiž bojí hlavně dalších plánovaných projektů v okolí.
„Chápu to správně, že další elektrárny už to budou mít z hlediska kumulativních vlivů složitější? “ zeptal se nakonec po delší debatě starosta Rýmařova Luděk Šimko.
„Ano,“ potvrdili zpracovatelé dokumentace. Každý další projekt už podle nich bude muset při hodnocení počítat s existujícími větrnými elektrárnami a může narazit na hranici únosnosti území. Dopady hodnotili v okruhu 35 kilometrů, zahrnout však mohli jen projekty, u nichž už byla známa poloha.
Několikahodinová diskuse byla místy velmi vyhrocená. Z publika zaznívalo, že projednání je údajně fraška, zástupci investora a státu lžou a projekt vzniká pouze kvůli penězům. Komunikaci navíc komplikoval mikrofon, který záhy přestal fungovat.
Připomínky nyní dostane zpracovatel oponentního posudku, poté kraj vydá závazné stanovisko. Investor bude muset získat další rozhodnutí, souhlasy a výjimky.
Pokud projekt všemi řízeními projde, přípravné práce by mohly začít v srpnu 2027, hlavní stavba na jaře 2028. Elektrárny by pak mohly zahájit provoz na konci roku 2028 nebo počátkem roku 2029.
