Nesoulad mezi vzděláním a vykonávaným povoláním roste, ukázala studie

„Podle studie Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity pracuje padesát tři procent českých zaměstnanců na pozicích, které neodpovídají úrovni jejich vzdělání. Navíc 56 procent zaměstnanců působí mimo obor, který vystudovali,“ nastínila mluvčí univerzity Petra Halíková.

Tento nesoulad mezi dosaženým vzděláním a vykonávaným povoláním se navíc v posledních letech zvyšuje. Odborníci porovnali vzdělání českých zaměstnanců v letech 2011 a 2022 a požadavky na jejich pozice uvedené v Národní soustavě povolání.

Výsledky jen za toto období ukázaly nárůst podílu převzdělaných zaměstnanců o deset procent. Převzdělanost má podle odborníků dvojí dopad. „Na jedné straně vede k neefektivnímu využití veřejných výdajů na vzdělání, na druhé straně vytváří potenciál pro budoucí ekonomický růst založený na znalostech,“ uvedla Halíková.

Na nižších pozicích pracuje 40 procent žen

Problém ale nepostihuje všechny stejně. „Nejvíce se týká žen, vysokoškoláků a absolventů některých oborů,“ uvádí Jiří Balcar z katedry ekonomie. „Například čtyřicet procent žen pracuje na pozicích s nižšími nároky, než odpovídají jejich vzdělání, zatímco u mužů je to třicet čtyři procent. Ženy také častěji než muži pracují mimo svůj vystudovaný obor.“

V případě vysokoškoláků zastávají pozici vyžadující nižší úroveň vzdělání, než jaké sami dosáhli, tři pětiny z nich. Například lidé s magisterským titulem pracují na pozicích, kde stačí jen bakalářské vzdělání.

Vysokoškolský systém je neefektivní. Polovina studentů končí neúspěšně

U jednotlivých oborů na místech, které neodpovídají jejich vzdělání nejčastěji pracují absolventi umění, humanitních, společenských a přírodních věd. „Naopak absolventi pedagogických, technických a zdravotnických oborů nejčastěji nacházejí zaměstnání v souladu se svým vzděláním,“ doplnila Petra Halíková.

To se pak odráží na platech. Lidé berou nižší mzdy, než by odpovídalo jejich kvalifikaci. „Studie ukazuje, že rok nadbytečného vzdělání přináší třikrát menší nárůst mzdy než rok vzdělání potřebný pro danou pozici,“ uzavřela Halíková.

Zmírnit tento problém by podle odborníků mohla lepší koordinace mezi vzdělávacím systémem a potřebami trhu práce.