A to víte, e tu máme most, který je starí ne ten vá Karlův v Praze? vybafl na mě starosta malé obce Věnice na Českomoravské vysočině, vesnice nedaleko Havlíčkova Brodu.
Kamenný most u Lutriána, pár kroků od soutoku lapanky se Zlatým potokem, je moná starí ne ten, co v Praze dal postavit Otec vlasti. Informační tabule u mostu to úplně nepotvrzuje, ale zase a tak nevyvrací. Architektka Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu ho datuje někam do období, kdy vznikaly kamenné mosty přes řeky v Písku a ji zmiňovaný Karlův.
Na monou hodně dávnou minulost tohoto mostu odkazují zmínky o Haberské stezce. Důleité středověké obchodní spojnici mezi Prahou a Kolínem a pak mezi Znojmem a dolnorakouským Laa an der Thaya. Ta je písemně doloena ji ve 12. století. Jestli v místě, kde se v současnosti nachází Věnice, nějaký most ji stál, ale ádný písemný doklad neexistuje. Po této jedinečné památce kdysi dávno jezdívali třeba lesáci nebo místní s traktory. Po citlivé rekonstrukci mostu v roce 2003 u natěstí vyuívají brod vedle něj.
Vesnice na půl cesty mezi Prahou a Vídní
Kdy u padla zmínka o Znojmě, na trase z Jihlavy do tohoto centra vinařství můete natrefit hned na dvě pozoruhodnosti. Protoe je ale silnice směřující na jih k rakouským hranicím jedna z nevytíenějích u nás, málokterý řidič si během cesty vůbec povimne dvou objektů.
Prvním je starý pýchar v Prostředkovicích, léta chřadnoucí, ale natěstí v hodině dvanácté uvedený do téměř původního stavu. Stavba je zbytkem opevněné usedlosti. Traduje se, e se tu také přepřahaly kočáry a povozy směřující z Prahy do Vídně.
O Prostředkovicích se traduje, e název byl odvozen z toho, e leí na půl cesty právě mezi Prahou a Vídní. Hezky se to poslouchá, ale není to samozřejmě pravda. Nicméně kdy si v internetové mapě nastavíte trasu z Prostředkovic do Prahy a do Vídně, překvapivě zjistíte, e do Prahy je od pýcharu 141 kilometrů a do Vídně 151 kilometrů. Pravdou je, e Prostředkovice byly zaloeny na půli cesty mezi sousední Suchou (kdysi Vsí Dolní) a Horní Vsí, nyní ji neexistující.
Zlatá koruna bývalý zájezdní hostinec
Doloitelné je ale přepřahání povozů ve Vranovské Vsi, která leí pár minut jízdy autem na sever od Znojma. Po pravé straně při cestě do Znojma projedete kolem chátrajícího bývalého hostince Zlatá koruna, přebudovaného před rokem na statek. Ten patřil zdejímu státnímu statku a také státním lesům, kteréto instituce ho dostavěly k obrazu svému. Pak ho ale předaly znojemskému muzeu, nakonec skončil v drabě. Současný majitel vak nemá na větí rekonstrukci peníze.
Nahlédnete-li dovnitř, kontrastuje tu alespoň vyspravený krov v místech, kde bývala ustájená technika. Pohled přes částečně zabedněná okna do prostor s klenutými stropy, kde se čepovalo pivo, podávalo jídlo a kde formani doplňovali energii na dalí cestu, dává zvědavcům alespoň kusou představu o pulzujícím prostředí na této frekventované obchodní silnici.
Na adresu Vranovské Vsi je pro historickou úplnost nutné dodat, e na rybníku, který je dodnes v sousedství hostince, bylo kdysi kluzitě. A to s mantinely a umělým osvětlením. Drustvo Dynama Vranovská Ves tu hrálo úspěně dokonce krajský přebor.
Křiácké leení
V okolí Znojma lze narazit na zajímavosti, o nich se ve kole moc neučí. Jméno obce Hnanice, která patřívala do střeeného pohraničního pásma, protoe je těsně přilepená na hranici s Rakouskem, znají větinou jen místní a znalci vín.
Centrem Hnanic je kostel sv. Wolfganga, kde zaujme masivní vě. Ta bývala současně obranným prvkem a kolem kostela se v době kříových výprav shromaďovaly skupiny bojovníků, kteří odtud pak v jednolitém útvaru putovali do Svaté země.