Archeologové při záchranném výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku odkryli pravěké studny a více než 1200 archeologických objektů, které dokládají dlouhodobé osídlení této lokality od pravěku až po raný středověk. Výzkum na zhruba 200 metrů dlouhém úseku provedli odborníci v souvislosti s modernizací železniční tratě Brno–Přerov. Záchranný archeologický výzkum bude na trase pokračovat souběžně se stavebními pracemi. ČTK to dnes sdělil vedoucí výzkumu Vít Záhorák z Archeologického centra Olomouc.
"Celkem jsme na úseku nalezli přes 1200 archeologických objektů. Mezi nejčastější nálezy na lokalitě patří sídlištní objekty z doby římské a přelomu starší a mladší doby železné. Zachytili jsme také velké množství kůlových a sloupových jamek, které představují pozůstatky po základových konstrukcích nadzemních staveb," uvedl Záhorák. Nejmladší nálezy podle něj souvisejí se slovanským osídlením ze sedmého století, nejstarší pak s eneolitem kolem roku 4000 před naším letopočtem.
Na závěr výzkumu archeologové identifikovali dvě pravěké studny a pozůstatky další dřevěné konstrukce. Jedna ze studní se srubovou konstrukcí má čtvercový půdorys a pravděpodobně pochází z halštatského až časně laténského období. "Dataci jsme určili na základě kusů leštěné keramiky nalezených uvnitř studny," uvedl Záhorák. Druhá, menší studna byla vyhloubena z jednoho kmene stromu, její stáří zatím není známo.
Výplně studní archeologové odebírali po vrstvách a převezli je k laboratornímu zpracování. Odebrané vzorky umožní provést přírodovědné, environmentální a paleoekologické analýzy, které mohou přiblížit tehdejší podobu krajiny a způsob hospodaření.
Nejpočetnější skupinu nálezů tvoří sídlištní objekty z doby železné a doby římské. Archeologové odkryli deset polozemnic z přelomu starší a mladší doby železné a pět germánských zahloubených chat z doby římské. Součástí sídlišť byly také zásobní jámy využívané ke skladování potravin, později často přeměněné na odpadní.
K výrazným objevům patří také depot železných předmětů nalezený v objektu se stopami po spáleništi. Obsahoval například držadlo vědra, rozlámanou pilu, zlomenou kosu a tři zhruba čtyřiceticentimetrové železné klíče určené k uzavírání závory. "Nejde o klíče k zámkům, jak je známe dnes. Pravděpodobně sloužily k uzavírání větších staveb a podobné typy se běžně používaly už v době laténské a přetrvaly až do středověku," podotkl Záhorák.
Výzkum přinesl i doklady každodenního života zemědělského osídlení, například keramické střepy, přesleny na výrobu příze, zvířecí kosti či kostěné nástroje. Archeologové rovněž odkryli tři sídlištní pohřby a jeden samostatný hrob, včetně pohřbu dítěte. Kosterní pozůstatky nyní analyzuje antropolog.
