Stát lidem v záplavové zóně na Jesenicku nabídne směnu pozemků za bezpečnější

„My skutečně už nemůžeme pokračovat v tom, abychom po této povodni opět obnovili bydlení v aktivní záplavové zóně,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministerstvo zemědělství proto se Státním pozemkovým úřadem mapuje v Jeseníku a okolí vhodné pozemky státu, které nejsou v záplavové zóně. Ve spolupráci s jesenickou radnicí, jež také vlastní některé pozemky, pak úřady nabídnou parcely lidem žijícím v rizikovém okolí vodních toků. V úvahu připadá směna pozemků či jejich výkup.

„Chceme lidem nabídnout to, aby si své bydlení postavili tady v Jeseníku, což je důležité. Nechceme, aby do roka a do dne tady bylo minus dva tisíce obyvatel. To by byla naprostá chyba pro celý region, nejenom pro město Jeseník,“ řekl Výborný.

Extrémní deště a povodně 2024 394 fotografií

Státní pozemkový úřad zpracovává studii zaměřenou na vhodné pozemky pro stavbu domů v Jeseníku a okolí, dokončena má být v příštích dnech. „Musí to být pak jasná nabídka - tady už nepostavíte ten dům, tady ho nebudete opravovat. Ten pozemek vykoupí stát tak, abychom tady dokázali pracovat s vodním tokem,“ přiblížil Výborný.

V České Vsi, kde bylo podle starosty obce Petra Mudry povodní zasaženo přes 70 procent nemovitostí a 30 procent těžce, si podobné řešení nedokáží představit.

„Tady nejsou k dispozici ani obecní pozemky a pokud jsou v takzvaně bezpečných zónách nějaké státní pozemky, tak to jsou třeba pastviny. Řešit ve velkém přestěhování lidí by znamenalo rozsáhlé pozemkové úpravy včetně přivedení sítí, nových silnic. Jenom příprava takového území je na roky,“ zmínil Mudra.

Podobně to vidí i starosta Bělé pod Pradědem Radomír Neugebauer. „Tohle řešení není v naší obci reálné. Nevím, kde by stát chtěl takové pozemky nabrat. Jejich příprava na výstavbu domků by byla navíc neskutečně drahá a a nenapadá mě kde,“ poznamenal.

„Navíc charakter povodní je pokaždé jiný. Když tady byla blesková povodeň před třemi lety, tak poničila domy, které teď zaplavené nebyly. Nevím, do jaké míry je tato nabídka státu vůbec reálná,“ pochybuje Neugebauer.

Zima začne na Jesenicku brzy, řeší se vytápění

Experti v příštích dnech projdou celý tok Bělé i jejích přítoků a rozhodnou, kde bude možné řeku vrátit do původního koryta a kde to naopak už udělat nelze. Pokud si někde řeka při záplavách našla jinou trasu mimo zavedené koryto, tak by podle ministra bylo dobré ji tam ponechat, aby se při případných dalších povodních situace neopakovala.

Také podle jesenické starostky Zdeňky Blišťanové (Jeseník srdcem) v některých částech Jesenicka nemá cenu řeku Bělou po záplavách vracet zpět do původního koryta, byly by to zbytečně utracené desítky milionů korun.

„My víme, že to nefunguje a že při každé větší vodě se (řeka Bělá) rozlije,“ upozornila Blišťanová, podle které je to i případ ulic Mlýnská a Šumperská v okrajové části Jeseníku. S majiteli tamních nemovitostí by úřady měly jednat o případném výkupu či směně pozemků.

Koryto řeky by poté mohlo být rozšířeno. „Aby v případě velké vody ji pobralo a nebylo znovu zaplaveno území v okolí,“ řekla starostka.

Trojice ministrů se na Jesenicku zabývala také tím, jak pomoci lidem s demolicemi a náhradním bydlením po dobu, kdy budou své domy opravovat. Zásadní je také problematika vytápění v domech bez plynu, neboť na severu regionu už brzy začne zima.

Podle ministra Hladíka by vše mohlo být provizorně vyřešeno pomocí elektrických přímotopů. Na místě je však opatrnost, aby případné větší zapojení elektrických topných těles ustála rozvodná soustava. Vyřešit bude nutné i finanční pomoc státu na nákup a provoz elektrických přímotopů.

„Lidé, kteří budou dočasně topit přímotopy a normálně mají plynový kondenzační kotel, tak se samozřejmě budeme bavit i o provozních nákladech, pokud budou vyšší. Nejen o investičních,“ podotkl ministr.

Problémy budou například v Jeseníku, kde je před příchodem zimy bez přívodu plynu například celé sídliště. „My už teď víme, že několika tisícům odběrných míst na Jesenicku v zimě plyn nepoteče. Hledáme proto jako stát alternativní řešení pro tyto lidi a podnikatele,“ podotkl Hladík.

Připomněl, že plyn je důležitý nejen pro vytápění domácností, ale na jeho dodávkách je závislá i řada jesenických firem. „Opravdu jsou to desítky kilometrů potrubí, které tady chybí a není technicky možné do zimních měsíců opravu zajistit,“ řekl Hladík. Zvažovány jsou i lokální dodávky zemního plynu prostřednictvím menších zásobníků.

„To je věc, o které se budeme teprve bavit, jestli je to vůbec možné. Jestliže tady máme bytové domy a sídliště, kam není možné plyn teď dovést, ale všechny technologie tam jsou a topit by se mohlo, tak řešení, která vidíme v podhorských a horských oblastech v Rakousku, by mohla být dočasným způsobem i v České republice,“ nastínil ministr.

„Odvážíme si to jako úkol a samozřejmě se s kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu a distribučních firem pokusíme najít řešení i tak, abychom snížili počet odběrných míst, kde nepoteče zemní plyn,“ dodal Hladík.

Na prvotní pomoci vyplaceno přes sto milionů

V Jeseníku tři ministři jednají také o mimořádné pomoci. Na tu má podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky nárok každý, komu voda vyplavila dům či byt. Zdůraznil, že úředníci úřadu práce kvůli tomu nemají zkoumat finanční situaci žadatelů. Pokud se tak někde stalo a úřady vyplacení pomoci odmítly, lidé se mají podle Jurečky ozvat. V minulých dnech se zabýval takovým případem, týkal se člověka z Opavy.

Hory odpadu po povodních. Skládky nestačí, zaplní i silážní jámy, nasadí drtičku

Celkem už úřady práce vyplatili lidem postiženým povodněmi přes 100 milionů korun. Mimořádná okamžitá pomoc má tři podtituly. Povodňová se týká lidí, kterým voda prošla bytem či domem, tam se úřady snaží podle Jurečky poskytovat peníze v maximální možné výši. Vyplacená částka se v tomto případě podle ministra pohybuje kolem 60 tisíc korun.

Další tituly jsou určené pro osoby v hmotné nouzi, kdy mají lidé nižší příjem a situace se jim zkomplikovala, a pak na další náklady souvisejícími s důsledky záplav.

S blížící zimou je podle Jurečky nutné také zajistit topení, dodávky plynu nebo řešit vícenáklady na elektřinu, které budou mít lidé mimo jiné kvůli používání vysoušečů. Řeší se i pomoc zasaženým firmám a živnostníkům.