Problém se v ulicích města „přelévá“, zatímco loni Olomoučané často volali městskou policii kvůli bezdomovcům na Horním a Dolním náměstí, letos tam strážníci zaznamenali zhruba jen polovinu výjezdů.
„Je to tam teď klidnější. Na druhou stranu přišly stížnosti z celé třídy 1. máje – když děti chodí do školy, povalují se tam lidé bez domova. Městská policie v ulici zvýšila dohled,“ poznamenala předsedkyně komise městské části Olomouc-střed Magdalena Vanečková. Podle jednoho z podnětů z konce léta mířícího na komisi se „ulice opět stává nebezpečnou“.
V souvislosti s lidmi bez domova nicméně strážníci nejčastěji naráží na porušení vyhlášky zakazující pití alkoholu na vyhrazených místech a žebrání, nedodržení zákazu bivakování, znečišťování veřejného prostranství a šetří oznámení o narušení veřejného pořádku.
Většinou jde o méně záznamů než minulý rok, i tak ale do konce prvního prosincového týdne řešili jen za popíjení na veřejnosti a žebrání ve Wurmově ulici přes 50 případů, na třídě 1. máje 480 a na Václavském náměstí 170 hlášení.
U oznámení, kdy někomu vadí přítomnost lidí bez domova, strážníci připomínají, že pouze za život na ulici nelze někoho z místa vykazovat, či naopak zakazovat vstup. Bezdomovectví berou jako sociální, nikoliv bezpečnostní problém. Ostatně na zaplacení pokut má při jejich uložení málokdo.
Problémů s bezdomovci v Olomouci přibylo, tresty od strážníků nic neřeší |
„Právní vymahatelnost sankcí u osob bez domova je celostátní problém, který v současnosti kromě posílené činnosti terénních pracovníků sociálních služeb či neziskových organizací nemá jiné řešení,“ uvedl již před časem mluvčí městské policie Petr Čunderle.
Místo zavírání by pomohlo dostupnější bydlení
Podobně to vidí náměstkyně primátora pro sociální záležitosti Kateřina Dobrozemská (ProOlomouc a Piráti). „Pokud stěžovatelům vadí, že je někdo opakovaně opilý, agresivní a ohrožuje okolí, měla by mít policie nástroj, jak takovému člověku napomoci v cestě k nucené léčbě. Teď ho jen může zavézt na záchytku,“ podotkla.
„Jakmile však člověk vystřízliví, je venku a veškeré náklady jdou na vrub státu. Ale určitě by se lidé neměli zavírat za bezdomovectví. Ve velké většině případů si to nevybrali a často i hledají cestu ven, pokud už úplně nerezignovali,“ dodala.
Reagovala tím i na nedávné prohlášení senátora za Benešovsko Zdeňka Hraby (ODS a TOP 09), jenž začal pracovat na zákonu, jímž by se z bezdomovectví stal trestný čin. Dobrozemská by si naopak přála přijetí zákona o dostupném bydlení, který pomůže s bytovou nouzí a přidruženými problémy.
„Cesta, jak dostat lidi z ulice, je teď na našich zákonodárcích. Buď si připustí, že to mají v rukou a zákon schválí, aby mohlo fungovat poradenství v a vznikla kontaktní místa pro bydlení a nástroje pro obce, nebo nechají lidi bez pomoci a budou vymýšlet systém sankcí,“ glosovala náměstkyně a upozornila, že radnice poskytla olomoucké Charitě areál na Černé cestě.
„V první fázi jsme ve spolupráci s technickými službami odstranili část černé skládky v rámci pracovně-integračních aktivit klientů Střediska Samaritán, následně areál uklidili a vybudovali zahrádku,“ sdělil ředitel Charity Olomouc Petr Prinz.
„Probíhají tu letní aktivity pro lidi s duševním onemocněním. Pozemek ale vyžaduje další čištění, které je celkem nákladné,“ doplnil.
V plánu je komplex služeb
V novém roce tam má vzniknout i objekt z buněk, který poslouží jako dočasné zázemí pro Centrum potravinové a materiální pomoci pro lidi a rodiny v nouzi, dříve umístěné v Koželužské ulici. Dalším plánovaným krokem je vícepodlažní novostavba. Sloužit má jako komplex sociálních služeb pro lidi v obtížné sociální situaci. Charita už připravuje studii.
„Měl by to být objekt moderní, energeticky udržitelný s minimálním provozním dopadem do okolí. Naše organizace má asi 200 zaměstnanců a potřeby pro vhodné zázemí stále rostou. Pravděpodobně se bude stavět na dvě části,“ doplnil Prinz.
Přerov vyhlásil boj opilým bezdomovcům, obtěžují lidi u obchodů |
Těžiště integračních služeb Samaritánu se podle ředitele postupně přesouvá k pracovním programům.
„Máme s tím dobré zkušenosti, které bychom chtěli v nové lokalitě využít. Objekt by měl sloužit terénním a ambulantním službám. Veřejnost zná naše sídlo ve Wurmově ulici, které je spojováno s problémovým chováním lidí bez domova. I když se přesun některých kapacit může týkat také zde umístěných služeb, chceme se distancovat od zkratkovité interpretace, že přesuneme problémové lidi na Černou cestu,“ shrnul Prinz.
„Nově vznikající koncept pomůže řešit problém sociálního vyloučení, ale se zcela novou filozofií, dopadem a dobrými sousedskými vztahy,“ zdůraznil.
Vytvořit bydlení pro sociálně slabší je na roky
Pobytové služby zde nicméně pravděpodobně neumístí. Každopádně chce Olomouc výhledově stavět na pozemku v Janského ulici za sídlištěm Povel.
Jeden objekt poslouží coby azylový dům pro matky s dětmi jako náhrada za nevhodné zázemí v Sokolské ulici v centru. Druhý bytový dům má fungovat v režimu dostupného bydlení. Celkem vzniknou tři desítky bytů.
Z původních zhruba osmdesáti milionů se projekt postupně vyšplhal v nákladech na čtvrt miliardy. Nyní má stavební povolení a čeká na přidělení dotací.
„Tento projekt ukazuje, jak strašně zdlouhavé je v tomto státě vytvořit bydlení pro sociálně slabší v současném standardu. Obec, když začne projektovat, je ve velké nejistotě,“ zmínila Dobrozemská.
31. července 2023 |
