Bývalý vojenský bunkr u Přáslavic na Olomoucku zpřístupnil v letošní turistické sezoně návštěvníkům poprvé také takzvanou únikovou chodbu. Šestaosmdesát metrů dlouhá chodba je součástí nové prohlídkové trasy, kterou návštěvníci mohou absolvovat v ochranných helmách, řekla ČTK Kateřina Pašková ze společnosti Flenexa, která celý areál od roku 2010 vlastní. Vojenský objekt v Přáslavicích je druhým největším ze sedmi bunkrů, které byly v 70. letech vybudovány na území někdejšího Československa.
"Úniková chodba sloužila jako poslední možnost úniku z objektu poté, co by byly oba provozní vchody něčím znepřístupněny, pravděpodobně závalem suti ze zničené nadzemní budovy nebo zeminou odhozenou výbuchem. Proto chodba ústí na povrch až dále od objektu. Profil vstupu do ní je však velmi omezený, pouhých 60 centimetrů na šířku a 80 centimetrů na výšku," uvedla Pašková s tím, že dále je chodba široká i vysoká pro pohodlný průchod dospělého člověka.
Proč je vstup tak omezený je i podle provozovatelů památky záhadou. "Pravděpodobně se jedná o selekci, aby do chodby nevstupoval nikdo pohybově omezený - například v důsledku zranění, otravy a podobně, protože ten by stejně nakonec nebyl schopen chodbu opustit velmi úzkou, několik metrů vysokou, svislou šachtou po žebříku a znemožnil by tak únik ostatním. Pro osoby neschopné úniku by se pak organizovalo vyproštění zvenčí," doplnila Kateřina Pašková.
Bunkry sloužily jako důležité telekomunikační body pro případ propuknutí válečného konfliktu. "Pod zemí se skrývají čtyři patra o celkové rozloze jako dva fotbalové stadiony. Čelní zeď bunkru má tloušťku 1,5 metru. Posádka uvnitř čítající až 50 osob by v případě propuknutí jaderné války vydržela obsluhovat bunkr a veškeré technologie i po dobu několika měsíců," dodala Pašková.
Pro návštěvu únikové chodby je potřeba zakoupit si vstupenku na konkrétní program s názvem Vojáci v bunkru aneb ozbrojené složky. "Právě a pouze na této prohlídce je možno do únikové chodby vstoupit," uvedl major v záloze Zdeněk Zeman, který v bunkru provádí návštěvníky již několik let. Prohlídky se budou konat nepravidelně.
Přáslavický bunkr byl součástí tzv. Národního kabelového okruhu, což byla stovky kilometrů dlouhá kabelová síť budovaná od 60. let 20. století. Kolem Prahy, Brna či Olomouce tak vznikl důmyslný systém podzemních chodeb dlouhý stovky kilometrů. Jeho součástí byly i desítky objektů včetně sedmi záložních zesilovacích stanic, mezi které patřil také masivní bunkr v Přáslavicích. Vojenský objekt měl tehdy zásadní význam pro komunikaci mezi Berlínem a Moskvou.
