Sanaci benzenu šlo řešit jinak, tvrdí firma se zkušeností z kontaminace v Polsku

Ačkoliv se obě události v lecčem liší, negativní dopady jsou v obou případech stejné – kontaminované území, které bylo nebo je potřeba v rámci technologických možností vyčistit.

Experti, kteří se před pár lety podíleli na sanaci v Polsku, tvrdí, že použitý postup je přenositelný i na havárii v Hustopečích, a sanace by tak mohla přijít levněji.

„Máme za sebou 120 let praxe a zkušenosti v oblasti čištění průmyslových vod a v Česku již dnes odstraňujeme z vody kyanidy, tuky, mangan či železo,“ říká Roman Král z francouzsko-nizozemské firmy NSI Mobile Water Solutions.

76 fotografií

„V Polsku jsme byli přizváni k sanaci v Bydhošti, kterou vysoutěžila firma Remea, a stejné technologie a postupy nabízíme i v případě Hustopečí. Pokud by stát připustil byť jen omezenou soutěž, dá se předpokládat, že by náklady na sanaci mohly být nižší,“ dodává.

Lokalitě na Přerovsku by podle něj prospělo, kdyby byl zrušen stav nebezpečí a zakázky byly soutěženy, nikoliv zadávány napřímo státem preferované firmě.

„Benzenová lokalita je nyní zapouzdřená a obehnaná larsenovou stěnou, mohou tudy jezdit vlaky a vše tak nasvědčuje tomu, že bezprostřední nebezpečí nehrozí. Není tedy důvod mimořádný stav prodlužovat,“ je přesvědčený Král.

Bezprostřední nebezpečí již u Hustopečí nehrozí

Poukazuje na to, že podobných toxických lokalit či lagun je na území bývalého Československa několik a sanace zde úspěšně probíhají i bez mimořádného stavu. Vláda nicméně stav nebezpečí již potřetí prodloužila, platit má do 26. července.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) uvedl, že je to z preventivních důvodů, bezprostřední nebezpečí již v lokalitě nehrozí.

„Dnes už se dá s jistotou říci, že existuje jen malá pravděpodobnost, že by benzen mohl ohrozit životní prostředí a zdraví lidí nebo zvířat. Situace je stabilizovaná. Dál však potřebujeme některé činnosti především k rychlé obnově filtrů dělat v nadstandardním stavu, což umožňuje rychlejší organizaci sanace zamořené půdy a vody,“ vysvětlil Hladík.

Předpokládá, že stav nebezpečí bude i nadále prodlužován. „Pokud však kolegové z inspekce a odborných sanačních firem naznají, že už by to bylo nadbytečné, tak od toho vláda upustí,“ dodal ministr.

Přípravy sanace trvaly v Polsku několik týdnů

Psal se říjen 2020, když Bydhošť spustila projekt na sanaci zamořené oblasti, jež Polákům zůstala jako nechtěné dědictví po uzavřeném chemickém závodu Zachem. Toxický chemický odpad vlivem dlouholetého skladování prosákl až do hloubky pětadvaceti metrů a šířil se do okolí.

Sanace trvala dva roky a předcházel jí monitoring lokality, jež trval několik týdnů. Francouzská Remea, jež má pobočku také v Polsku, byla se vším hotova v prosinci 2023.

„Znečišťujícími látkami byly v tomto případě vysoké hodnoty TOC (celkový organický uhlík, pozn. red.), fenoly známé také jako hydroxybenzen a AOX, tedy halogenované organické sloučeniny,“ přibližuje mikrobioložka Justyna Molská z firmy Remea s tím, že práce probíhaly přímo v kontaminované oblasti a nebylo potřeba nikam nic vozit.

Filtry u Hustopečí začnou čistit vodu od benzenu, použité uhlí skončí v Rakousku

Pro sanaci byl zvolen vícestupňový proces, který kombinoval různé druhy filtrace, oxidaci, demineralizaci a vysokou dávku ozonizace.

„K regeneraci aktivního uhlí vysokotlakým praním byla použita inovativní technologie, která umožnila několikanásobně rozšířit využitelnost tohoto materiálu pro absorpční procesy a minimalizovat množství aktivního uhlí potřebného pro proces sanace,“ popisuje Molská.

Vyčištěná voda splňovala kvalitu pro podzemní vody v souladu s tamní legislativou i předpisy na ochranu životního prostředí.

Museli jsme se učit za pochodu, říká šéf ČIZP

Náklady na sanaci se vyšplhaly na 30 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 743 milionů korun. Na podobnou částku by se podle odhadů měla dostat i sanace v Hustopečích, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) hovoří o vyšších stamilionech korun.

„Je však třeba si uvědomit, že rozměr znečištění v Polsku byl nesrovnatelně větší,“ upozorňuje Molská.

Při benzenové havárii na Přerovsku však luxus v podobě týdnů na monitoring lokality a testování použitých metod experti neměli. Po vykolejení vlaku na trati mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím se rozhořelo peklo, zasahující hasiči popisovali vybuchující cisterny a plameny šlehající až do dvacetimetrové výšky. Na místě šlo o život.

„Benzen se tady choval naprosto jinak než v laboratoři a my museli psát za pochodu kuchařku, z níž se od nás bude učit celý svět,“ uvedl ředitel ČIŽP Petr Bejček.

„Bylo potřeba zamezit šíření znečištění v řádu dnů a okamžitě ochránit obyvatelstvo i tamní vodní zdroje,“ doplnila mluvčí inspekce Miriam Loužecká.

Stokrát vyšší koncentrace

Rozdílné je ve srovnání s Bydhoští i geologické a hydrologické prostředí, na poli u benzenového ohniska bylo potřeba rovněž vybudovat veškeré přístupy a technologické zázemí. Především se zde však experti potýkají se stokrát vyššími koncentracemi rozpuštěného benzenu ve vodě a navíc s čistým benzenem plovoucím ve vrstvě na hladině podzemní vody.

Redakce iDNES.cz má k dispozici prezentaci k sanaci v polské Bydhošti od společnosti Remea a nechala ji experty okomentovat.

„Prezentace je založena na sledování poklesu organických látek ze stovek miligramů na litr na první desítky, ale v případě Hustopečí nad Bečvou by se muselo jednat o pokles z jednotek gramů na litr na mikrogramy na litr, tedy řádově více,“ upozorňuje Loužecká.

Ve skafandru chodí k jámám plným benzenu. Lhal bych, že se nebojím, přiznává

Rozdíl je také ve znečišťovatelích. „Zatímco polutanty z prezentace se v minimální míře vyskytují u hladiny podzemní vody a s hloubkou jejich koncentrace roste, protože mají větší měrnou hmotnost než voda, organická látka benzen se chová zcela jinak,“ podotýká Loužecká.

Specialisté z firmy Dekonta postupují v Hustopečích tak, že volnou fázi benzenu na hladině podzemní vody odsávají ze sanačních vrtů, vodu pak od rozpuštěného benzenu čistí obří uhlíkové filtry. Uhlí nasáklé benzenem se vozí na regeneraci do Rakouska.

V prezentaci je zmíněná i metoda demineralizace, ta se však v Hustopečích využít nedá. Oxidace se zase běžně používá při degradaci organických látek ropného původu a těkavých uhlovodíků.

„Při čištění organického a anorganického znečištění vod a ovzduší se běžně používá filtrace přes aktivní uhlí, kdy se využívá vysoká absorpční schopnost tohoto materiálu s lety ověřenou vysokou účinností. Tyto postupy při čištění znečištění nevyužívá pouze Dekonta, ale i další sanační společnosti působící na celém světě,“ uzavírá Loužecká.