Vedení jesenické radnice by považovalo za nepřijatelné zrušení Okresního soudu v Jeseníku, justice má podle města v odlehlém regionu nezastupitelnou roli. Zrušení některých okresních soudů zvažuje ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), důvodem je zadlužení Česka. Okresní soud v Jeseníku jako příklad zmínil server Česká justice. Podle informací ČTK zde působí sedm soudců, v rozvrhu práce mají trestní, ale i občanskoprávní či opatrovnickou agendu.
Podle ministra současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji, změnám v justici bude předcházet důkladná analýza soudů a debata s představiteli justice, uvedl server. Jako další příklad zmínil i rakovnický okresní soud. Jeho předseda Marcel Lehečka ČTK na dotaz odpověděl, že zatím nemá bližší informace ministerstva spravedlnosti. V případě zániku nejmenších soudů by podle něj mohlo hrozit ztížení dostupnosti spravedlnosti.
"Prohlášení ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce o zvažovaném rušení okresních soudů, mezi nimiž byl jmenován i Okresní soud v Jeseníku, považuji za naprosto nepřijatelné a vůči regionům, jako je Jesenicko, až cynické. S takovým přístupem zásadně nesouhlasím. Znovu se potvrzuje, že stát při hledání úspor sahá po těch nejslabších a nejodlehlejších regionech," řekla dnes ČTK starostka Zdeňka Blišťanová, která je zároveň poslankyní za koalici Spolu.
Podle mluvčího ostravského krajského soudu Igora Krajdla působí na Okresním soudu v Jeseníku sedm soudců. Zabývají se trestní, občanskoprávní, opatrovnickou, dědickou a exekuční agendou, působí zde také trestní oddělení a soud pro mládež. "Většina z nich dělá více agend tak, aby pokryli celou potřebu rozhodovací činnosti. Hlavním problémem je zde především dostupnost vedlejšího Okresního soudu Šumperk zejména v zimních měsících," řekl dnes ČTK Krajdl.
"V současné době je možno vyslovit obavu, že v případě faktického zániku, co do počtu soudců na základě systemizace ministerstva spravedlnosti nejmenších soudů, by mohlo hrozit nebezpečí pro občany v jejich obvodu žijící ohledně ztížení dostupnosti spravedlnosti, neboť by museli tuto hledat u soudů od jejich bydliště vzdálenějších, což by pro ně znamenalo samozřejmě i vyšší náklady a v konečném důsledku i s tím spojený nárůst mandatorních výdajů u těch soudů, které by v soudní soustavě zůstaly zachovány, potažmo tedy nákladů státu," uvedl předseda rakovnického soudu.
Okresní soud v Jeseníku není podle vedení radnice nadbytečnou institucí, ale základním prvkem dostupnosti spravedlnosti v území, které je dlouhodobě znevýhodněno svou polohou, dopravní dostupností i omezenou nabídkou veřejných služeb. "Spojovat otázku dostupnosti justice s řešením zadlužení České republiky je navíc argumentačně neobhajitelné. Šetřit na spravedlnosti znamená šetřit na samotných základech právního státu. Pokud má ministr za to, že současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji, pak tím fakticky říká, že lidé v menších a periferních regionech mají mít horší přístup ke spravedlnosti než obyvatelé velkých měst," uvedla. Dodala, že Jesenicko není okraj, na kterém lze testovat úsporná opatření.
Se záměrem zúžit soudní soustavu seznámil ministr ve středu zaměstnance ministerstva. Tejc by chtěl, aby změny nabyly účinnosti ideálně od ledna 2027, napsal server Česká justice. Ministr chce do procesu změn zapojit justici, profesní komory i samosprávy měst. V polovině ledna chce seznámit předsedy krajských a vrchních soudů s plánem a harmonogramem dalšího postupu.
V České republice je 86 okresních soudů plus deset obvodních soudů v Praze, které spadají pod osm krajských soudů. Některé z nich podle serveru mají nízký nápad (počet případů) v části agend a jen omezený počet soudců, což komplikuje specializaci i efektivní organizaci práce. Jako příklady se v tomto kontextu objevují podle serveru zejména Okresní soud v Jeseníku, ale také soudy v Rokycanech nebo třeba v Rakovníku.
