Nestačí, aby flirt dance hezky vypadal. Důležitý je i prožitek, říká lektorka

Co je vlastně flirt dance?
Jde o nekonkrétní pojem a schová se pod něj mnohé, často i velmi negativní emoce. Já si však od základů vybudovala svou vlastní značku, osobitou náplň a při mých hodinách nejde jen o formu, aby to hezky vypadalo, ale také o prožitek. Jestli si k tomu pak žena nazuje podpatky, vezme židli nebo paraple na burlesku, je už ve výsledku jedno.

Jak jste se k němu dostala?
Už odmala jsem neustále poskakovala, předváděla se. Asi jsem měla moc energie, kterou jsem potřebovala někde vybít. Dělala jsem různé sporty, ale žádný mě tak úplně nechytl, nebyl v nich prostor pro sebevyjádření, individualitu. A já si chtěla dělat věci po svém, mít vlastní pravidla. Studovala jsem fakultu tělesné kultury a doma jsem si tančila jen tak pro radost. Někdy v tu dobu začal být populární pole dance a i u nás začala vznikat první studia. Než se ale postavily tyče, tak někdo přišel s tím, že se zatím bude tančit flirt dance. Takový pole dance bez tyče. (smích) Jezdila jsem na lekce do Brna, ale zjistila jsem, že to není nic jiného, než co si tančím doma v obýváku.

Část rodičů nechce, aby se s jejich dětmi mluvilo o sexu, říká lektorka

Takže jste si založila taneční studio…
V podstatě ano. Vybrala jsem svou oblíbenou hudbu, vytvořila choreografie a v roce 2010 vypsala první hodiny. Docela se to v Olomouci chytlo. Po osmi letech už jsem měla takový nával, že jsem tanečnice neměla kam dávat. A tady to možná někde začalo. Z fáze, kdy tančíš pro radost, dělᚠněco, co tě baví a naplňuje, se i vinou okolností osobního života stala zátěž. Začala jsem pomalinku cítit, že mě to semílá, přestává bavit a už do toho nejsem schopna dávat tolik, kolik bych chtěla. Vyhořívala jsem a nevěděla přesně proč, tolik jsem chtěla pokračovat…

...ale už to nešlo.
Divím se, že jsem to vydržela ještě tak dlouho poté, co se mi vše kolem hroutilo. Lidé chodí na tvé hodiny ne kvůli tobě, ale kvůli tvé energii. A když ji nemáš, nejsi schopná ji dát a začneš vykrádat samu sebe. Proto jsem loni na jaře úplně přestala tančit.

Potřebovala jste si odpočinout a nabrat sílu?
Až teď vidím, že hlavně tu sílu. Potřebovala jsem se podívat do sebe. Uvědomit si, co sama sobě způsobuju a zároveň co dovolím, aby mi způsobovali druzí. Začala jsem vnímat svoje tělo a signály, které mi jasně dávalo už roky.

Hercem po padesátce? Je to pro nás terapie, zní z divadelních kurzů

Budete zase tančit?
To ani nejde jinak. Pohyb je moje podstata a tanec pohon, na který v životě jedu. A umím to prostě předat dál. Takže stále to bude ta stará Klára, která je divoká, blýská se – někdy až moc – a všude kolem ní jsou flitry, glitry a pajetky. Ale všechno má svůj čas a příběh. Bez zpomalení není akcelerace, bez tmy neuvidíš odlesky disco koule. Tělo nám dává jasné signály, kterým musíme naslouchat, jinak dřív nebo později přijde problém. Prostě netančíš proto, abys dobře vypadala, ale abys věděla, kdo jsi, v jakém těle bydlíš a co pro sebe znamenáš. Je to prostě cesta, a když po ní půjdeš, začneš i po čertech dobře vypadat. A to je teď moje mise.

Jak toho všeho chcete docílit?
Jednoduše. Umím schovat dřinu a pilování techniky do zábavy tak, že to ani nepoznáš. Skoro všechny ženy, které přijdou na mou lekci, mi hned na úvod oznámí, že se neumí hýbat, jsou polena, nikdy netančily, nebo naopak tančily, ale vypadají u toho hrozně, bolí je tohle a tamto. Z jejich pohledu jsou pokažené a nekoukatelné. Na mně je smazat tohle přesvědčení. Nachystám jejich tělo, a tím i hlavu, zdokonalím jejich techniku, a tím i jejich sebeobraz. Nakonec získají jistotu a přestanou potřebovat mě i jiné berličky. Budou svobodné. Už nebudou se svým tělem bojovat, protože kde je boj, nemůže být flow.

VIDEO: Rychlokurz tance. Reportér se pokusil ovládnout ho za hodinu

Co je to flow?
Je to stav, kdy přestaneš přemýšlet a vše jde najednou samo. V tu chvíli ztrácíš pojem o čase a pluješ, a to bez toho, abys tomu zvenčí dodávala energii, nevyčerpává tě to. Naopak tě to nabíjí.

Jak to všechno souvisí se zdravím?
Zcela zásadně. Když budeš poslouchat své tělo, jeho signály a hlavně pochopíš, které postoje k sobě samé ti slouží a které ne, přestaneš si škodit a nenechᚠto dělat ani druhé. Pak přestaneš bránit svému tělu, aby dělalo svou práci. Tělo není hlupák, je dokonalé a ví lépe než ty, co ti svědčí. Jen mu nesmíš svázat ruce a ono tě nikdy nenechá na holičkách. Dnes žijeme často zcela odpojeni, ale máme volbu, a to je ten největší majstrštyk, prostě začít poslouchat. Tančit a udělat to hezké nejen zvenku, ale i zevnitř pro to tvé tělo. To tělo jsi ty.